Chápu, že u krátkodobé nemocenské může jít dost často o zneužívání a proto byla zavedena karenční doba. Pro krátkodobá onemocnění (nachlazení a pop.) by ale podle mne měla být zaměstnavatelem určena paušální doba (6 dní v roce?), kterou by měl každý zaměstnanec k dispozici k doléčení (případně v kombinaci s dovolenou). Pak by karenční doba pozbyla smyslu a nebyl by jí (naprosto nelogicky) postižen i ten, kdo je skutečně vážně nemocen třeba tři týdny. V jeho případě určitě o žádné zneužití nejde.

Tu argumentaci ve prospěch či neprospěch zrušení karenční doby by chtělo zjemnit o rozdíly v dopadech na regiony, třeba s vyšší a nižší nezaměstnaností, příjmů atd.

1) Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi NÁPADNĚ VYŠŠÍ ! Tedy i nad průměrem zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko!

2) Samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, (ze kterého jim náleží nemocenská), od r 2009 nehradí! Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž ZRUŠENO! Zaměstnanec, dnes ze své mzdy hradí pouze ZP , ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře.

3) Proč se chce ČSSD zbavovat POSLEDNÍHO REGULAČNÍHO PRVKU? Proč se např. neřekne, že neproplácení 3 dnů PN - Je solidárním postojem s těmi skutečně, vážně nemocnými ? V neposlední řadě, co brání nemocnému jít k lékaři a ulehnout?

V bodě 2 se hrubě mýlíte. Zaměstnanci samozřejmě ze své mzdy nemocenské pojištění platí.

Tak mi prosím ekonomicky vysvětlete: když jsou tedy náklady na nemocenskou kompenzované státem ve snížení odvodů, jak píšete, proč tedy neplatí celou nemocenskou zrovna stát??

A další ekonomický bonbónek: jak budou zaměstnavateli s jedním nebo dvěma zaměstnanci kompenzované náklady na nemocenskou? Opravdu snížené odvody pokryjí výdaje?