Paní Valachová, za svého mládí jste asi chodila do školy v jiném státě....již tehdy existovaly pomocné školy, či školy zvláštní, a s těmito dětmi se tedy těžko mohla potkat... Také jsem měl ve třídě spolužáka, který i během vyučování běhal a skákal po lavicích, ale v dalším "postupném" ročníku s námi již nebyl....

SLOVA SLOVA SLOVA!

Syn chodil do jedné takové třídy, v prvních dvou letech docházky a měl samé jedničky. Ve třetí třídě jsem si všimla, že jeho jedničky neodpovídají mé představě o výborných znalostech. Přesunuli jsme ho na jinou školu - v prvním pololetí jsme měli trojky snad ze všeho podstatného, ale do konce roku jsme vše dohnali!

Takže inkluze = sen pomateného dobroděje. Otázkou je, pro koho chce dělat dobro, protože pro ta děcka rozhodně inkluze dobrá není.

PS pokud by chtěl někdo oponovat, že nevím, o čem píšu, tak FYI mám odučeno 16 let na zvláštní škole (speciální pedagog).

To je takové poloviční řešení, zavedla bych inkluzi úplně všude, například i na ministerských postech, vždyť těm Vašim spolužákům musí být určitě líto, že na ně nezbylo ministerské křeslo. Když společně, tak společně nebo ne?

Takhle to dopadne, když rezort školství řídí/řídil člověk bez učitelských zkušeností zato s plnou hlavou nějaké "korektní" ideologie. Odnese to statistická většina postižených i zdravých, nicméně určitě se najde i nějaké procento výjimek, na jejichž vyzdvižených výrocích se zahojí svědomí a ega inkluzátorů/rek.

Paní exministryně vidí, že její dítě (inkluze) je velmi problémové, takřka ADHD a cítila potřebu nás přesvědčit, že to tak není.

Paní Valachová,když je inkluze tak skvěla,proč jsou třídy s dětmi s ADHD,či autismem rozhozené a nefungují tak, jako ostatní třídy? A proč škola dostane finance pouze na asistenta,ale třídní a ostatní učitele, kteří se musejí těmto dětem věnovat daleko vic nedostanou navíc vůbec nic?

Koukám, že na Zdeňka Nejedlého budeme vzpomínat se slzou v oku.

Paní ministryně by si měla vzít třídnictví ve třídě s několika správnými inkludovanými týpky.

Co se zeptat někoho kdo je takříkajíc u toho? Dozvíte se, že spolužák který uprostřed hodiny vstane a vykřikuje vulgární slova moc učení neprospívá. Též pocit křivdy kdy ON může daleko více než ostatní je časovaná bomba. Děti ho nenávidí, děti jsou upřímné a dotyčný žák se cítí sám uprostřed kolektivu dětí. A já se ptám nebylo by dotyčnému lépe mezi dětmi s podobným problémem? Opravdu chcete ten komplex méněcennosti pěstovat už v raném dětství? Myslíte, že děti vaši inkluzi pochopí a začnou striktně dodržovat jakýsi kodex? Převedeno do světa politiků, že se začnou přetvařovat a budou korektní? Ani náhodou, děti ještě nejsou zkažené, děti jsou upřímné a zmiňovaný žák to pocítí každý den.

hele, takoveho spoluzaka mela sestra v bezne tride za komancu. Klidne sel a nabidl ucitelce tykani.

ZŠ i SŠ jsem vychodil v komunismu. Na ZŠ bylo zcela běžné, že dítě, které nezvládlo výuku, bylo přeřazeno do školy zvláštní. A co je velice důležité, tenkrát byl kantor autorita a pokud někdo vyrušoval, dostal pohlavek a byl klid. Dnes si to nedovolí. A pokud Vám vyhovoval komunistický přístup, kdy nikdo nesměl vyčnívat, pak v zájmu našich dětí opusťte školství.

Milá paní, pokud jste chodila do školy za totáče, neexistovala gheta, kde dnes vyrůstají nezvladatelné děti, které se klidně ve škole vykakají do umyvadla. Pokud by vaše dítě chodilo ze školy s poznatky o tom, jak paní učitelka zápasí s hrubou sprostotou těchto dětí, pokud je jich více než jeden, s jejich neomaleností, nechutí se podílet na výuce a zároveň s vědomím, že dítěti samotnému se to příčí, asi by jste hledala způsob, jak dítěti pomoci, nejspíše hledáním jiné školy, kde inkluzi obcházejí. Děti, které pocházejí ze sociálně vyloučených lokalit, potřebují zcela jiný přístup ke vzdělávání, než ostatní a jejich inkluze může být realizována tehdy, když pochopí, o co jde. Co se týče zdravotních hendikepů, nelze toto řešit obecným nařízením, nýbrž zařazení do školy musí řešit společně rodina, lékař a škola, která musí mít k dispozici spolupracující odborníky a technické vybavení. Ta inkluze, kterou bez jakékoliv přípravy a odborného přístupu uzákonila ministryně Valachová, aby vyhověla bruselu, je ubohost na kvadrát

a situace se nejenže nelepší, ona se rok od roku zhoršuje. Těch, o kterých píšete přibývá, protože většina z nich dovede přežívat jen ze všemožných příspěvků, mezi které počítají i ty na děti a proto jich mají víc a víc. Tak nějak jim nedochází, že i ty děti něco stojí. Vytloukají tak klín klínem, podobně jako když se splácí úvěr novým úvěrem.