Tentokrát zlepšíme (věřím) exekuce

6. 11. 2019 8:08:26
V nejbližší době začnou poslanci projednávat novelu exekučního řádu. Pro mne je to další krok v plnění balíčku kroků, pro které jsem získala podporu sociální demokracie a které jsme nazvali Druhá šance.

Něco již máme splněno, mnohé ještě ne.

Tak tentokrát dojde na exekuční řád. Na stole jsou dvě verze změn. Poslanecká (Sněmovní tisk 295 – pro zájemce ZDE) a vládní (Sněmovní tisk 545 ZDE). Čistě formálně platí, že vládní návrh je veden jako novela Občanského soudního řádu – řeší totiž několik věcí najednou. Ale zásah do exekučního řádu je v ní velmi podstatný.

Podobné situace, kdy jsou ve sněmovně dva různé návrhy na stejné téma, dělají povětšinou zmatky a dost často z toho nepochází nic dobrého. Proto jsem se s řadou kolegů (napříč stranami) dohodla na postupu, který sněmovně předložíme – sloučit projednávání obou tisků do jednoho balíku a bavit se především o praktických řešeních. Nepřipadá mi zase tak podstatné, jestli si zásluhy připíše vláda nebo ta která skupina poslanců, připadá mi daleko důležitější, aby vznikl kvalitní výsledek.

Hodně mi jde o systém jeden dlužník – jeden exekutor, hodně mi jde o teritorialitu soudních exekutorů. To jsou základní cíle, co prosadit. Vhodným namícháním prvků z vládní předlohy a z našeho poslaneckého návrhu může vzniknout verze, která bude pro tuto zemi jednoznačně přínosem. Ostatně teritorialitu i další změny podporuje výrazná většina soudních exekutorů.

Osobně se chystám podat pozměňovací návrh a pokusit se při tomto jednání prosadit do české legislativy ještě další důležitou změnu – definování chráněného účtu. Tedy takového, který by soudní exekutor nemohl obstavit, protože z něj by se strhávaly platby podle možností dlužníka, tedy až do takové maximální výše, jakou povoluje zákon. Zároveň by ale nemohl přijít další soudní exekutor a zablokovat na účtu i peníze, které dlužník a jeho rodina budou mít jako nezabavitelné minimum. Aby se nestávalo to, co je dnes běžné, že totiž jeden exekutor si strhne svoje, další zablokuje celý zůstatek na účtu a rodina se rázem propadne do ještě horší pasti. Nemůže platit nájem, nemůže platit nic. A z toho pak vyrůstají jenom další a další dluhy. A další exekuce. Prostě kolotoč dluhového otroctví pracuje na plné obrátky.

Jednání o (doufám) sloučených návrzích bychom měli začít hned dneska (středa 6. 11.) k večeru. Chci prosadit, abychom jednali tak dlouho, dokud nebude vyřešeno první čtení obou návrhů. Chystám se chráněným účtem strašně „rozčílit“ bankovní lobby a určitě tím „nepotěším“ část soudních exekutorů (i když část jich zase naopak potěším). Očekávám těžké bitvy. ale jsem přesvědčena, že se mi podaří pro chráněný účet sehnat ve sněmovně dostatečně velkou podporu. Bude to další krok k tomu, abychom napravili alespoň pro budoucnost strašlivé chyby z minulosti.

Když obhajuji Druhou šanci na setkáních s občany třeba na jižní Moravě, dost často slýchám, že jsme k dlužníkům příliš měkcí a že jim nadržujeme. Toto tvrzení (mimochodem chybné) pochází sice především z parlamentních opozičních lavic, ale občas to na člověka „vyskočí“ na překvapivých místech.

Mám brněnskou pratetu Jarušku ve věku požehnaných devadesáti let. Má někdy až šokující zájmy. A tak se na mne nedávno trochu obořila, že „dluhy se mají platit“ a co že to jsou za divné výmysly ta oddlužení důchodců a mladých lidí? Vysvětlila jsem jí, že to není žádné odpuštění dluhu, ale že to znamená tři roky splácet maximum možného. Což mi Jaruška odkývala. A když jsem dodala, že díky zavedení nevymahatelnosti extrémních úroků dostanou přes prsty lichváři a podivní půjčovatelé peněz, vysloveně ji to potěšilo.

Proč to říkám, když se to týká insolvenčního zákona a tady je řeč o exekučním řádu: Češi nejsou proti splácení dluhů, naopak. Češi v sobě skutečně mají to „dluhy se mají platit“. Ale jsou solidární s oběťmi lichvářů, s lidmi, kteří naletěli a s těmi, kteří si nepřečetli vlevo dole na konci smlouvy několik klíčových vět o pokutách a sankcích vytištěných velikostí písma 5.

Proto říkáme „ANO spravedlivému splácení dluhů, ale NE dluhovému otroctví“.

P.S. Předběhnu obvyklou diskusi pod články s touto tématikou.

První poznámka: Zazní hlasy "zrušte soudní exekutory". To není řešení. Dluhy se vždy nějak vymáhat budou a musí to tak být. Návrat k systému soudních úředníků už není možný. A nikdy nefungoval. Připomínám devadesáté roky a party vymahačů s jejich skutečně "balkánskými", "mafiánskými" či "východními" metodami. Tak k tomu se jistě vracet nechceme.

Druhá poznámka: Určitě zazní, že za to všechno může sociální demokracie, tak co bychom chtěli. Bylo to tehdy při přijímání Exekučního řádu v roce 2001 trochu jinak a především největší kroky k mechanismu dlužního otroctví si připsali skutečně jiní. Úplně nejvíce exekutoři zvlčili za vlád Topolánka a Nečase. Měli jsme ale být v této oblasti jistě ráznější a měli jsme nápravu zjednat daleko dříve. Ale právě možnost nápravy děsivého systému s dětskými dluhy, ožebračováním desítek tisíc lidí a mnoha excesy byla pro mne jedním z důvodů, proč podpořit společnou vládu s hnutím ANO. A také nést (místo celkem pohodlného života v opozici) náklady tohoto vládnutí. Z opozice bychom asi situaci seniorů a dětských dlužníků zlepšit nedokázali. Sociální demokracie platí za svoje staré chyby a platí za ně tvrdě. Ale neuhýbáme, neutíkáme od nich, řešíme je těmi nejlepšími způsoby, pro které jsme schopni najít v parlamentu většinu.

Autor: Kateřina Valachová | středa 6.11.2019 8:08 | karma článku: 13.04 | přečteno: 6957x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Že za opicemi? Jen hloupá snaha urazit učitelky

Rozmáhá se nám tady takový nepěkný nešvar, hloupé tvrzení, že naše školství je jako celek „sto let za opicemi“. Jiní zase mluví o „neustálých hloupých experimentech“. Ani jedno není pravda.

4.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 6261 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 5482 | Diskuse

Kateřina Valachová

Šikana, rvačky a naše bezmoc

Letos v červnu jsem pořádala kulatý stůl k tématu bezpečnosti ve školách. Připadalo mi, že vláda a stát jako celek přistupují k tomuto problému bez energie, bez snahy opravdu najít řešení. Přitom varujících signálů bylo a je hodně.

8.10.2019 v 8:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 3238 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Roman Malach

Dotace až na prvním místě

V úterý byla v Praze přijata společná deklarace šestnácti zemí Evropské unie k chystanému unijnímu rozpočtu na příštích sedm let. Mimo jiné se tyto země brání snížení prostředků v takzvaném kohezním fondu.

12.11.2019 v 14:38 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jindřich Pilc

Digitální diktování

„Chybí plán povinného vypínání analogového (VKV FM) rozhlasu. Analogové vysílání je energeticky neefektivní a místo jednoho analogového kanálu lze vysílat několik digitálních.“

12.11.2019 v 12:25 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 300 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč má týdeník Respekt potřebu šířit konspirační teorie?

Týdeník Respekt jsem dlouhodobě bral jako seriózní médium, které se snažilo ověřovat fakta a ukazovat věci z jiné perspektivy. Bohužel moje zkušenost z minulého a tohoto týdne ukazuje, že se nejspíše něco v tomto médiu změnilo.

12.11.2019 v 12:10 | Karma článku: 26.55 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Jana Černochová

Hazard ministryně Schillerové s pravdou

V minulém týdnu jsme byli v Poslanecké sněmovny svědky dosud nevídaného závěru první epizody seriálu s názvem schvalování vládního daňového balíčku.

12.11.2019 v 9:59 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Kateřina Konečná

Lula na svobodě, boj pokračuje

V pátek 8. listopadu byl z věznice v městě Curitiba v Brazílii propuštěn bývalý prezident a představitel Strany práce Lula da Silva.

10.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 1502

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz