Šikana, rvačky a naše bezmoc

8. 10. 2019 8:08:12
Letos v červnu jsem pořádala kulatý stůl k tématu bezpečnosti ve školách. Připadalo mi, že vláda a stát jako celek přistupují k tomuto problému bez energie, bez snahy opravdu najít řešení. Přitom varujících signálů bylo a je hodně.

Ostatně zrovna v době, kdy už se kulatý stůl chystal se objevila celá série děsivých reportáží ze škol i z jejich okolí. A znovu v podstatě žádná skutečná, faktická reakce.

Mezi skutečné reakce nepočítám několik vystoupení politiků s přiměřeně zachmuřeným výrazem, kteří pronesou něco jako „musíme reagovat rázně“ nebo „šikana nemá na našich školách místo“. Snad nepořádáme mistrovství světa v pronášení banalit.

Data z posledního výzkumu společnosti SCIO: 15 procent dětí je nebo bylo obětí šikany. Pět procent dětí se každý den potkává přímo s fyzickým násilím na sobě nebo na spolužácích, 20 procent dětí je svědkem šikany v podstatě každodenně, dalších 25 procent takovou situaci zažívá „běžně“. Polovina dětí neví, na koho se v případě šikany obrátit, co hůře a to je skutečně strašné – neví to třetina učitelů.

Jaká ještě chceme čísla, abychom si konečně řekli, že tohle je velký problém? Že to je problém skutečný, soustavný a že podkopává důvěru celých generací dětí ve všechno, co nazýváme naším společenským uspořádáním.

Jako mámě se mi ježí vlasy hrůzou na hlavě a měli bychom v tom být velkými spojenci učitelek a učitelů i dalších profíků ve škole, aby se našim dětem nic takového nestalo. Měli bychom je pěkně hlasitě podpořit v tom, co jim k odhalování a postihování šikany může chybět.

Jde o naše děti.

Závěry onoho kulatého stolu byly jednoznačné:

1. Školy volají po metodicích školní prevence a po zlepšení podmínek jejich práce.

2. Učitelky a učitelé potřebují silnější profesní podporu zejména v tom, jak šikanu rozeznat.

3. Školám chybí metodika, případně zákonná úprava případových konferencí a práce mediátorů pro zvládnutí nápravy (tak, aby nestáli tváří v tvář jen učitel, rodič agresora a rodič oběti, ale i další aktéři řešení, tedy psycholog, sociální pracovník...)

4. Chybí systém posilování bezpečného klimatu ve třidě a škole, podpora třídních učitelů, třídnických hodin, společný čas třídy pro posílení přirozených sociálních vztahů, kamarádství, komunikace školy a rodičů.

5. Chybí výjimečný nástroj dočasného vykázání agresora a úprava toho, co se po dobu vykázání děje, co se musí odehrát k řešení situace.

6. Neexistuje systém bezpečného prostředí garantovaného ministerstvem (státem) pro odhalování šikany.

K tomu poslednímu poznámka. Je zde projekt Nenech to být . Skvělý projekt. Ale ten funguje sám, bez podpory, jen z iniciativy řady skvělých studentů a díky donátorům. Pro zájemce - zde je odkaz také na jejich mimořádně prospěšné webové stránky: https://www.nntb.cz/. Ostatně soudím, že zakladatelé a hybatelé tohoto projektu by si zasloužili veřejné ocenění jejich práce.

Mám na základě onoho kulatého stolu připravené nějaké kroky k odhalování a postihování šikany včetně změn zákonů. Využila jsem i k tomu nedávnou pracovní cestu v USA, kde jsem zjišťovala, jak je to s institutem dočasného vykázání agresorů ze třídy. Jdou o tom totiž u nás úplné "legendy". Jenže z televizních seriálů... Návrhy brzy představím, teď žádám o připomínky školské asociace ředitelů a školské odbory. Chci znát jejich postoje a přístup.

A jen namátkou tři vzkazy z mnoha, jak doputovaly do projektu Nenech to být:

„Ahoj, přijde mi, že na naší škole se šikana neřeší... Jsem šikanovaná 2 roky a někdy to zachází do extrému... jistě, teď si řeknete „ale už jen 2 týdny”, ale neděje se to jen u mě, ale i v jiných třídách... naše škola řekne „dostal postih” přitom nic nedostal :)) já kvůli šikaně nechodila do školy, bála jsem se co se stane dnes... a nebo jsem odešla v půlce vyučování... chtěla bych, aby se s tím začalo něco dělat... děkuju.“

„Občas ho perou dokáže se bránit ale jsou silnější. Bojím se to říct učitelce proto že se bojím že mě pak budou šikanovat taky :( Občas mu pomůžou ale jenom někdy.“

„2 kluci z 8** mu ubližují - např. strkají ho do separovaného odpadu, nadávají mu, ničí mu pomůcky. Některé děti z toho mají srandu, přijde jim to vtipné.“

Musíme si uvědomit, že kolem nás existují tisíce a desítky tisíc případů šikany. A že to, co se děje, šikana, rvačky, ponižování, že to vyvolává bezmoc u obětí, u ostatních dětí, které jsou svědky takového jednání, ale i u nás dospělých, kteří nevidí cestu z problému.

Je nejvyšší čas se tomu postavit. Odborníci říkají, že šikana má rozměry epidemie. S tou je třeba bojovat.

Autor: Kateřina Valachová | úterý 8.10.2019 8:08 | karma článku: 15.79 | přečteno: 469x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 779 | Diskuse

Kateřina Valachová

Učitelé cupují rozpočet? Ne, ti určitě ne

Na Novinkách jsem se dočetla vzkaz paní ministryně financí učitelům, že růst platů o 15 procent je cupování rozpočtu. Určitě čtu špatně. To bude nějaký omyl.

4.10.2019 v 8:18 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 400 | Diskuse

Kateřina Valachová

Záhada mizejících a zjevujících se tisícikorun

Už jsem někde psala, že jsem absolventkou maturity z matematiky. Přesto mi nejde a nejde vyřešit jedna matematická záhada. Je to taková slovní úloha.

30.9.2019 v 8:07 | Karma článku: 13.18 | Přečteno: 838 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Anna Gamanová

Recyklujeme... dům.

Třídíme. Vyrábíme hybridy, elektroauta, elektrokola, solární panely. Žijeme v nízkoenergetických domech, pasivních domech, nulových domech... opravdu?

18.10.2019 v 21:39 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 314 | Diskuse

Roman Malach

Svět se vážně zbláznil

V poslední době nepíšu snad o ničem jiném než o hysterickém boji s klimatem. Je už je to trochu monotematické, ale toto téma je nyní v EU skutečně číslem jedna a každý týden se objeví další šílený návrh, jak „zachránit“ planetu.

18.10.2019 v 14:51 | Karma článku: 36.04 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Kateřina Konečná

Pracujeme delší dobu, ale zato za kratší peníz

Nevím sice, jak přesně vzniklo rčení „od nevidím do nevidím“, ale vím, že čeští pracující by jej měli mít uvedené na výplatní pásce za dvojtečkou v kolonce Odpracovaná doba.

16.10.2019 v 17:15 | Karma článku: 25.82 | Přečteno: 905 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Barnevernet se otřásá pod tíhou dalších skandálů

Norsko bylo už třikrát odsouzeno štrasburským soudem za porušení lidských práv, vysloužilo si silně kritickou rezoluci od Rady Evropy a vyšlo na povrch, že děti, co chtějí zpět k rodičům, zavírají do totální izolace...

15.10.2019 v 9:19 | Karma článku: 47.12 | Přečteno: 19365 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 779 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 13.26 Průměrná čtenost 1292

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz