Učitelé cupují rozpočet? Ne, ti určitě ne

4. 10. 2019 8:18:11
Na Novinkách jsem se dočetla vzkaz paní ministryně financí učitelům, že růst platů o 15 procent je cupování rozpočtu. Určitě čtu špatně. To bude nějaký omyl.

Zatím má totiž u mne paní ministryně dvě velká plus, která ji odlišují od jiných.

Za prvé respektuje důležitost racionálního řízení veřejných financí ve školství a podporuje usilovně reformu financování regionálního školství. Přičemž připomenu, že zdravotnictví a sociálním službám se zatím o něčem takovém může jen zdát, ti ještě nemají svoje reformy ani v paragrafech. Natož aby byly schválené parlamentem.

Za druhé paní ministryně respektuje, že je vždy nutné zvýšit nejen učitelské platy, ale i ty ostatní ve školství. Protože jinak je to jen přelévání peněz z jedné kapsy do druhé.

A teď: Kdo vlastně dnes, v tuto chvíli, požaduje růst 15 procent?

1.) Sněmovna jako celek a její školský výbor. Výbor navrhnul a sněmovna drtivou většinou schválila několik usnesení, která (mimo jiné) právě toto vládě doporučila. Tato usnesení platí, nikdo je nezrušil. Byla bych hodně zvědavá na výsledek hlasování, kdyby takový návrh někdo podal.

2.) Odbory? Vlastně ani ne. Jsou zjevně ochotny jít na nějaký kompromis v podobě deset procent do tarifů a určitých prostředků (které v rozpočtu jsou) do nadtarifních složek.

3.) Zaměstnanecké svazy a organizace ale hovoří o patnácti procentech. No ano, skutečně. Jde o zcela ojedinělý a jedinečný levicový útok zaměstnavatelů na odbory.

Kdyby to nebylo vlastně k pláči, je to k smíchu. Všem doporučuji najít si OVM s panem Špicarem za zaměstnavatele a s panem Středulou za odbory.

Takže rozpočet „necupují“ učitelé, ale proradní poslanci a poslankyně spolu s proradnými zaměstnavateli.

A co chtějí školské odbory? Není to náhodou jenom to, co bylo opakovaně slíbeno kompetentními ústavními činiteli? A teď vlastně i o něco méně?

Učitelé a jejich odbory požadují vedle deseti procent do tarifu a oné částky z rozpočtu na nadtarify (o které se v médiích urputně mlčí) ještě otevřenou debatu o struktuře a nastavení rozpočtu u ostrého startu reformy financování regionálního školství a o postupu naplnění vládního programu během zbývajících dvou let. Což je zase v intencích rozpočtu. Konec konců třeba ani Pedagogická komora nechce nic, co by již dávno nedoporučili v oněch usneseních poslanci – aby učitel bral v průměru nejméně 130 procent průměrné mzdy a abychom na školství dávali 5 procent HDP, což je běžné ve vyspělém světě.

Prostě NIKDO z učitelů, ani asociace ředitelů a ani jiné organizace, prostě NIKDO nechce nic, co by již dříve politici neslíbili.

To, že jsme všichni upadli do šokového kómatu ve chvíli, když jsme v televizi slyšeli pana ministra školství, jak přichází s „geniálním“ návrhem na růst platů všech úředníků o 1500 korun paušálně a u učitelů o „odvážných“ 1750 korun měsíčně, to byla prostě reakce na neuvěřitelnou a prý „náhlou“ inspiraci. Pardon, ale tomu se paní ministryně divit nemůže, že to vyvolalo pozdvižení. A zděšení. Také rozčarování. Zklamání. Naštvání.

A stávkovou pohotovost.

Myslela jsem si, že se mi podařilo zvrátit staré a hluboce zažrané myšlenkové klišé, že platy učitelů jsou otravný rozpočtový výdaj, se kterým je potřeba pracovat jako s každým jiným. Tedy držet ho pod krkem kvůli fiskální rovnováze.

Stavím proti tomu naprosto jinou představu. Na každou korunu alokovanou do školství musíme začít nahlížet jako na investici do budoucnosti našich dětí, do rozvoje republiky a do příštího zisku.
Neustále mluvíme o tom, jak chceme být technologickou velmocí, obrem v IT, lídrem inovací. To je samozřejmě správné. Ale skutečně to lze dokázat bez dobře financovaného školství?

Opravdu? A pokud ano, jak?

Paní ministryně financí právě o posunu naší vlasti k vyspělým technologiím, k vysoké přidané hodnotě a k inovacím opakovaně hovoří. Nepochybuji o tom, že přesně to má i v úmyslu, že přesně tomu chce napomoci. V tom měla, má a vždy bude mít mou plnou podporu.

P.S. Jen na okraj. HDP České republiky v roce 2018 dosáhl 5,31 bilionu korun. Pět procent z této sumy (což je poměr financí pro školství běžný ve vyspělých zemích) odpovídá tedy v našich poměrech částce 265,5 miliardy korun. Mohu všechny ujistit, že k takovému rozpočtu má české školství skutečně ještě dost daleko.

Autor: Kateřina Valachová | pátek 4.10.2019 8:18 | karma článku: 11.22 | přečteno: 419x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Tentokrát zlepšíme (věřím) exekuce

V nejbližší době začnou poslanci projednávat novelu exekučního řádu. Pro mne je to další krok v plnění balíčku kroků, pro které jsem získala podporu sociální demokracie a které jsme nazvali Druhá šance.

6.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 6957 | Diskuse

Kateřina Valachová

Že za opicemi? Jen hloupá snaha urazit učitelky

Rozmáhá se nám tady takový nepěkný nešvar, hloupé tvrzení, že naše školství je jako celek „sto let za opicemi“. Jiní zase mluví o „neustálých hloupých experimentech“. Ani jedno není pravda.

4.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 6261 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 5482 | Diskuse

Kateřina Valachová

Šikana, rvačky a naše bezmoc

Letos v červnu jsem pořádala kulatý stůl k tématu bezpečnosti ve školách. Připadalo mi, že vláda a stát jako celek přistupují k tomuto problému bez energie, bez snahy opravdu najít řešení. Přitom varujících signálů bylo a je hodně.

8.10.2019 v 8:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 3238 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Roman Malach

Dotace až na prvním místě

V úterý byla v Praze přijata společná deklarace šestnácti zemí Evropské unie k chystanému unijnímu rozpočtu na příštích sedm let. Mimo jiné se tyto země brání snížení prostředků v takzvaném kohezním fondu.

12.11.2019 v 14:38 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jindřich Pilc

Digitální diktování

„Chybí plán povinného vypínání analogového (VKV FM) rozhlasu. Analogové vysílání je energeticky neefektivní a místo jednoho analogového kanálu lze vysílat několik digitálních.“

12.11.2019 v 12:25 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 300 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč má týdeník Respekt potřebu šířit konspirační teorie?

Týdeník Respekt jsem dlouhodobě bral jako seriózní médium, které se snažilo ověřovat fakta a ukazovat věci z jiné perspektivy. Bohužel moje zkušenost z minulého a tohoto týdne ukazuje, že se nejspíše něco v tomto médiu změnilo.

12.11.2019 v 12:10 | Karma článku: 26.55 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Jana Černochová

Hazard ministryně Schillerové s pravdou

V minulém týdnu jsme byli v Poslanecké sněmovny svědky dosud nevídaného závěru první epizody seriálu s názvem schvalování vládního daňového balíčku.

12.11.2019 v 9:59 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Kateřina Konečná

Lula na svobodě, boj pokračuje

V pátek 8. listopadu byl z věznice v městě Curitiba v Brazílii propuštěn bývalý prezident a představitel Strany práce Lula da Silva.

10.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 1502

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz