Existuje právo na bydlení? Existuje

4. 04. 2019 10:02:08
Teď vyvěsím rudý hadr před nejurputnější „pravicové“ diskutéry zdejší blogové sekce: Stát má garantovat cenově dostupné bydlení v určité základní kvalitě. A poslanci k tomu musí vytvořit podmínky.

V této zemi, která patří mezi nejlepší tři desítky zemí v takových srovnáních, jako třeba kvalita života, máme ve skříni několik kostlivců. V jejich čele stojí čtyři skutečné příšery. Regiony s restrukturalizačními a z toho plynoucími společenskými a sociálními problémy, hned vedle dlouhodobě podfinancované školství a zase hned vedle snižující se dostupnost bydlení, přesněji situace, kdy se bydlení stává luxusem. Čtvrtou příšerou jsou dluhy a exekuce domácností.

Platforma pro sociální bydlení vypracovala Zprávu o vyloučení z bydlení za rok 2018 a je to dokument, který by si měl přečíst skutečně každý, komu záleží na této zemi a na její budoucnosti (není to problém, ke stažení je ZDE). Několik čísel a faktů: V bytové nouzi (ve skutečně závažné bytové nouzi) se nacházelo loni asi 54 tisíc domácností, čili 83 tisíc osob, z toho dvacet tisíc dětí a teenagerů. Osmnáct tisíc rodin žije v permanentní nejistotě na ubytovnách, skoro sedmnáct tisíc bez skutečné střechy nad hlavou, další přežívají u příbuzných, jiné v sociálních zařízeních, ze kterých nemohou odejít, protože nedosáhnout na bydlení. Dynamicky přibývá seniorů, jejichž bytová situace dospěla do stavu „ubytovna“ či dokonce „bez domova“. Za minulé čtyři roky se jejich počet zvýšil o sedmdesát procent.

Je toto obraz země, ve které bychom chtěli žít? Skutečně máme žít v zemi, kde je dvacet tisíc dětí stresováno absolutní nejistotou z toho, zda se budou moci ještě zítra vrátit „domů“? V zemi, kde naši senioři prožívají traumata z nuceného stěhování na ubytovny? Mně tedy v takové zemi cosi zásadního chybí. A především je tu otázka, jak se srovnat s faktem, že od začátku nynějšího období prosperity počet rodin ve vážné bytové nouzi roste?

Potřebuje investice do sociálního bydlení (zase tak nezáleží na přívlastku, můžeme říci i dostupné, prostupné, existenční...). Nejdříve je třeba je nasměrovat do regionů s největšími problémy. Polovina všech rodin ve vážné bytové nouzi žije na území pouhých 14 obcí s rozšířenou působností. Lokace nepřekvapí: Sokolov, Ústí nad Labem, Most, Liberec, Karlovy Vary, Chomutov, Karviná, Havířov, Ostrava... A také Kladno, Praha, Znojmo, Brno, Olomouc... Velká města plus ony regiony, o kterých jsem se již zmínila.

Kdybychom si promítli tuto mapu, kterou klidně můžeme nazvat mapou potenciálního i skutečného rodinného bezdomovectví, na data serveru www.mapaexekuci.cz , vůbec nebude náhoda, že tam najdeme velkou shodu – skoro stoprocentní. Ty problémy jdou ruku v ruce, jsou propojené, úzce souvisejí. A tam, kde se data nepotkávají, je vysvětlení jednoduché – ve velkých městech vzrostly náklady na bydlení tak dramaticky, že významné skupiny obyvatel včetně střední třídy jsou vytlačovány z možnosti bydlet samotnou cenou, prostou finanční nedostupností.

Když přiložíme stejná data na informace o podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva či na údaje o podílu obyvatel s maturitou (například ZDE), znovu najdeme silnou korelaci, ze které se vymykají velká města. Tím se dostáváme zpět ke školství, k jeho dostupnosti, kvalitě. A podfinancování.

Nutně potřebujeme komplexní zákon o bydlení, který otevře prostor pro nápravu chyb minulosti, třeba splašené privatizace obecních bytů. Ta už se stala, to nevrátíme, je třeba pokročit vpřed a ne si vyčítat, kdo v minulosti zkazil tohle a kdo toto. Všechny politické formace na tom mají podíl. Hádat se, kolik procent zavinil kdo, to už nemá smysl a určitě to nepomůže těm dvaceti tisícům dětí. Potřebujeme si vzít příklad, jak to řeší ve vyspělých zemích, potřebuje se si připomenout tradici 1. republiky, potřebujeme hlavně velké investice do obecního bydlení, do nové výstavby. Tak velké, aby stát mohl garantovat bydlení každému, kdo projeví snahu a bude spolupracovat. A s tím ruku v ruce potřebujeme možnost oddlužení obyvatel za rozumných podmínek, protože to sníží závislost mnoha a mnoha rodin na sociálním systému, potřebujeme rozvojové projekty pro oživení postižených regionů, potřebujeme dofinancovat naše školství tak, abychom se místo jeho udržování v současném stavu mohli konečně zaměřit na zvyšování kvality. Ale jistota bydlení znamená domov – není až tak podstatné, zda jde o bydlení vlastní, družstevní nebo nájemní.

Pak porazíme ony kostlivce vylézající z naší skříně, kteří – pokud se jim nepostavíme – mohou vést ke stále silnějším traumatům stále většího počtu spoluobčanů. Tím zaženeme také nebezpečí, že tato traumata začnou ohrožovat samu podstatu našeho společenského systému. A to ani nemluvím o tom, že každý posun stavu k lepšímu znamená vyšší budoucí výkon ekonomiky i nižší náklady na lepení děr záplatami, jako je příspěvek na bydlení a jiné sociální dávky.

Miliardy vložené do státní a obecní bytové výstavby se vrátí. To nejsou dary „lemplům a nemakačenkům“, o kterých s patologickou rozkoší někteří mluví. To jsou investice, které mají svou návratnost v příštím růstu a v příštích úsporách.

Autor: Kateřina Valachová | čtvrtek 4.4.2019 10:02 | karma článku: 14.15 | přečteno: 1116x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Tentokrát zlepšíme (věřím) exekuce

V nejbližší době začnou poslanci projednávat novelu exekučního řádu. Pro mne je to další krok v plnění balíčku kroků, pro které jsem získala podporu sociální demokracie a které jsme nazvali Druhá šance.

6.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 6957 | Diskuse

Kateřina Valachová

Že za opicemi? Jen hloupá snaha urazit učitelky

Rozmáhá se nám tady takový nepěkný nešvar, hloupé tvrzení, že naše školství je jako celek „sto let za opicemi“. Jiní zase mluví o „neustálých hloupých experimentech“. Ani jedno není pravda.

4.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 6261 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 5482 | Diskuse

Kateřina Valachová

Šikana, rvačky a naše bezmoc

Letos v červnu jsem pořádala kulatý stůl k tématu bezpečnosti ve školách. Připadalo mi, že vláda a stát jako celek přistupují k tomuto problému bez energie, bez snahy opravdu najít řešení. Přitom varujících signálů bylo a je hodně.

8.10.2019 v 8:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 3238 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Roman Malach

Dotace až na prvním místě

V úterý byla v Praze přijata společná deklarace šestnácti zemí Evropské unie k chystanému unijnímu rozpočtu na příštích sedm let. Mimo jiné se tyto země brání snížení prostředků v takzvaném kohezním fondu.

12.11.2019 v 14:38 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jindřich Pilc

Digitální diktování

„Chybí plán povinného vypínání analogového (VKV FM) rozhlasu. Analogové vysílání je energeticky neefektivní a místo jednoho analogového kanálu lze vysílat několik digitálních.“

12.11.2019 v 12:25 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 300 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč má týdeník Respekt potřebu šířit konspirační teorie?

Týdeník Respekt jsem dlouhodobě bral jako seriózní médium, které se snažilo ověřovat fakta a ukazovat věci z jiné perspektivy. Bohužel moje zkušenost z minulého a tohoto týdne ukazuje, že se nejspíše něco v tomto médiu změnilo.

12.11.2019 v 12:10 | Karma článku: 26.55 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Jana Černochová

Hazard ministryně Schillerové s pravdou

V minulém týdnu jsme byli v Poslanecké sněmovny svědky dosud nevídaného závěru první epizody seriálu s názvem schvalování vládního daňového balíčku.

12.11.2019 v 9:59 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Kateřina Konečná

Lula na svobodě, boj pokračuje

V pátek 8. listopadu byl z věznice v městě Curitiba v Brazílii propuštěn bývalý prezident a představitel Strany práce Lula da Silva.

10.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 1502

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz