Učitelé berou méně, než se říká. A cítím v kostech, že se tady rodí velký problém

29. 03. 2019 8:00:04
Ještě se prostě musím vrátit k parlamentní diskusi o usnesení k platům učitelů a vůbec k tématu platů ve školství. V posledních dnech se objevila řada čísel, často velmi odlišných. Tak bude dobré si v tom udělat trochu pořádek.

Za prvé cituji z programového prohlášení vlády: "Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017." Jen na okraj zdůrazňuji slovo MINIMÁLNĚ.

Co to pro pedagogy (dneska nechám stranou skutečně tristní situaci nepedagogických pracovníků, na které se s oblibou zapomíná) znamená v řeči čísel.

Především je třeba říci jednu věc. S těmi čísly je to obecně problematické, protože jedna věc jsou nějaké tabulkové a předpokládané platy, jiná věc je to, co skutečně učitelky a učitelé dostanou vyplaceno. V dávnější i nové minulosti jsme mnohdy slyšeli o takovém nebo onakém průměrném zvýšení, ale realita byla nakonec jiná. Jenže skutečnost se projeví až v následných statistikách, ve veřejnosti zůstanou titulky z novin, podle kterých „učitelé dostanou navíc deset procent“ nebo „ve školství vzrostou platy o patnáct procent“. Málokdo si za rok nebo za dva všimne drobné zmínky někde pod čarou, že skutečný růst byl daleko nižší. Proč a jak k tomu může dojít? To by bylo skutečně dlouhé vysvětlování a není tady na něj místo. Vrátím se k tomu někdy příště, až bude řeč o reformě financování regionálního školství.

A tak má veřejnost pocit, že pokud se někomu pořád přidávají peníze, jsou to učitelé. Jenže skutečnost je hodně jiná.

Ale co víme, to je, že průměrný plat pedagogických pracovníků ve školství v roce 2017 (v celku roku) dosáhl částky 31 632 korun (podle jiných zdrojů 31 229 korun, ale vezměme tu první částku, je to oficiální statistika MŠMT). Když si to přebereme s vládním programem, tak v roce 2021 má tedy být průměrný plat 47 448 korun. Už tady vidíme rozpor. Pan ministr Plaga a MŠMT mluví o částce nižší a to o asi 1500 korun (čili 46 tisíc, po nich to opakují média), místopředseda školského výboru Karel Rais (také ANO) rovnou jen o 45 tisících korun (!!!, ve čtvrtek večer na ČT24, bylo by zajímavé vědět, jak to počítal). Je to zase podle okamžité nálady tisíc sem, tisíc tam, vždyť to školství nějak snese.

Jak jsme nyní (v před polovinou roku 2019) daleko s plněním tohoto bodu vládního programu?

Opticky a teoreticky vlastně velmi dobře.

A to přes fakt, že loni dosáhl průměr platů pedagogických pracovníků ve školství podle realistických odhadů 33 992 korun. Meziroční růst 2017/2018 byl tedy pouze 7,5 procenta. Údaje MŠMT ale říkají, že v roce 2018 byl průměrný plat 35 089 korun. A tady je právě ten problém – tento údaj ještě není souhrn dosažené skutečnosti, ale pouhý předpoklad toho, jak by to mělo být.

Což platí i o dalším číslu: Letos má průměrný plat dosáhnout 39 091 korun (což je předpoklad a podle dosavadních zpráv se - je mi líto – SKUTEČNĚ ANI NÁZNAKEM NEZDÁ, že by mohl být splněn, ale tvařme se, že bude). Pak by růst 2018/2019 dosáhl přesně 15 procent tak, jak opakovaně vyhlásila vláda a koalice. Zajímavé je, že těch patnáct procent je vůči platu 33 992, nikoliv 35 089 – tedy oproti tomu realistickému předpokladu a ne vůči číslu, se kterým operují v médiích i v Poslanecké sněmovně zástupci ministerstva školství.

Ztrácíte se v tom? Nebojte, nejste sami. Ztrácí se v tom všichni, protože se tady pořád bavíme o procentech vypočítaných z čísel, u kterých nikdo neví, zda jsou skutečná nebo zda jsou výsledkem nějakého „doufání“ a hrátek s kolonkami. Jenže: Učitelky a učitelé nejsou vymyšlené bytosti, to jsou skuteční lidé a zasloužili by si jistě, aby dostávali skutečné a ne vymyšlené peníze.

No nic. Pojďme dál.

Od ledna 2020 je slíbené další zvýšení platů a to znovu 15 procent. Tedy by průměrný plat učitele měl podle jednoznačných vyjádření ministra Plagy i premiéra Babiše dosáhnout v roce 2020 částky 44 955 korun. Pokud by toto byla pravda (o čemž lze pochybovat), bylo by to všechno na dobré cestě. Co na dobré cestě! Když vezmeme číslo pana poslance Raise, tak bychom měli vlastně splněný vládní program! A to o rok dříve.

Já tedy tvrdím, že vláda slíbila těch 47 448 korun. Ale i k tomu by stačilo, aby se v roce 2021 průměr zvýšil o asi 5,5 procenta.

Těžko říci, jaká bude v roce 2021 průměrná mzda, ale výhledy Českého statistického úřadu a ministerstva financí pracují se sumou kolem 38 100 korun. Pak by to znamenalo, že průměrný plat učitele by v roce 2021 představoval asi 125 procent průměrného platu v celé ekonomice.
To sice není těch 130 procent, které opakovaně doporučila vládě Poslanecká sněmovna a kvůli kterým se odehrály nedůstojné a naprosto bezprecedentní kroky na hraně ústavnosti, ale není to od nich ani tak daleko.

Jenže je třeba opakovat znovu, že jedno jsou vysněná čísla a něco jiného realita. Všechno toto totiž platí v případě, že učitelům bude skutečně přidáno tolik, kolik je jim slibováno a především pak v případě, že k nim opravdu peníze na platy doputují. Protože to není vůbec jisté. Ostatně růst mezi lety 2017 a 2018 měl být také vyšší, než skutečně dosažených 7,5 procenta. Jenže slíbené peníze se různými cestičkami rozutekly jinam. Ale o tom již byla řeč.

Scény, které se odehrávaly kolem hlasování o usnesení sněmovny o platech, ve mně vyvolávají silný pocit, že v těchto plánech něco nehraje, že někde existuje rozhodnutí, o kterém nevíme a které znamená, že učitelé nedostanou to, co jim bylo znovu a znovu slíbeno. A také že rostoucí vědomí veřejnosti o tom, že platy učitelů nejsou zdaleka takové, jaké ohlašují oficiální data ministerstva školství, dělá situaci daleko složitější a výbušnější.

Protože proč by jinak ono usnesení Poslanecké sněmovny mělo být problém? Kdybychom směřovali plnou parou ke splnění vládního programu, kdyby ta krásná čísla o platech vydávaná ministerstvem školství byla pravdivá a učitelé již nyní brali v průměru 39 tisíc korun, pak by dosažení vztahu mezi průměrnou mzdou a průměrným platem učitele ve výši někde kolem 130 procent nemělo být pro rok 2020 zase tak nepřekonatelně obtížné.

Jenže ona to taková selanka zjevně není.

Je mi z toho smutno, jsem naštvaná a nemám z toho dobrý pocit.

Autor: Kateřina Valachová | pátek 29.3.2019 8:00 | karma článku: 24.85 | přečteno: 3293x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Tentokrát zlepšíme (věřím) exekuce

V nejbližší době začnou poslanci projednávat novelu exekučního řádu. Pro mne je to další krok v plnění balíčku kroků, pro které jsem získala podporu sociální demokracie a které jsme nazvali Druhá šance.

6.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 6957 | Diskuse

Kateřina Valachová

Že za opicemi? Jen hloupá snaha urazit učitelky

Rozmáhá se nám tady takový nepěkný nešvar, hloupé tvrzení, že naše školství je jako celek „sto let za opicemi“. Jiní zase mluví o „neustálých hloupých experimentech“. Ani jedno není pravda.

4.11.2019 v 8:00 | Karma článku: 15.83 | Přečteno: 6261 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nechám si patentovat křišťálovou kouli

Obratem si nechám úředně patentovat svoji křišťálovou kouli. Když se před pár lety některé ředitelky mateřských škol přidaly ke kampani za zrušení garance přijetí všech dvouletých dětí do školek, tak jsem říkala: Děláte chybu...!

15.10.2019 v 8:09 | Karma článku: 16.33 | Přečteno: 5482 | Diskuse

Kateřina Valachová

Šikana, rvačky a naše bezmoc

Letos v červnu jsem pořádala kulatý stůl k tématu bezpečnosti ve školách. Připadalo mi, že vláda a stát jako celek přistupují k tomuto problému bez energie, bez snahy opravdu najít řešení. Přitom varujících signálů bylo a je hodně.

8.10.2019 v 8:08 | Karma článku: 17.94 | Přečteno: 3238 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Roman Malach

Dotace až na prvním místě

V úterý byla v Praze přijata společná deklarace šestnácti zemí Evropské unie k chystanému unijnímu rozpočtu na příštích sedm let. Mimo jiné se tyto země brání snížení prostředků v takzvaném kohezním fondu.

12.11.2019 v 14:38 | Karma článku: 16.16 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jindřich Pilc

Digitální diktování

„Chybí plán povinného vypínání analogového (VKV FM) rozhlasu. Analogové vysílání je energeticky neefektivní a místo jednoho analogového kanálu lze vysílat několik digitálních.“

12.11.2019 v 12:25 | Karma článku: 14.13 | Přečteno: 300 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč má týdeník Respekt potřebu šířit konspirační teorie?

Týdeník Respekt jsem dlouhodobě bral jako seriózní médium, které se snažilo ověřovat fakta a ukazovat věci z jiné perspektivy. Bohužel moje zkušenost z minulého a tohoto týdne ukazuje, že se nejspíše něco v tomto médiu změnilo.

12.11.2019 v 12:10 | Karma článku: 26.55 | Přečteno: 1247 | Diskuse

Jana Černochová

Hazard ministryně Schillerové s pravdou

V minulém týdnu jsme byli v Poslanecké sněmovny svědky dosud nevídaného závěru první epizody seriálu s názvem schvalování vládního daňového balíčku.

12.11.2019 v 9:59 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Kateřina Konečná

Lula na svobodě, boj pokračuje

V pátek 8. listopadu byl z věznice v městě Curitiba v Brazílii propuštěn bývalý prezident a představitel Strany práce Lula da Silva.

10.11.2019 v 8:08 | Karma článku: 9.38 | Přečteno: 335 | Diskuse
Počet článků 87 Celková karma 14.42 Průměrná čtenost 1502

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz