Lichva je tvrdý nepřítel

1. 02. 2019 13:32:03
Lichva je červený hadr české společnosti i politiky. Kde kdo chce lichvu „zakázat“. Bylo by skvělé, kdyby to reálně šlo. Jenže zakazovat lichvu je něco jako zakazovat prostituci nebo podvod.

Zákaz neznamená, že se něco skutečně nebude dít.

Co je potřeba a co opravdu lze, to je udělat lichevní smlouvu nelegální, tedy nevymahatelnou legálními postupy. Koneckonců to není nic nového, konkrétní definice lichvy zde byla i za První republiky.

Dneska jsme v této oblasti v poněkud schizofrenní situaci. Máme definovanou lichvu (§ 1796, občanský zákoník), i když je dokonce trestná (§218, trestní zákoník), tak stačí otevřít exekuční nebo insolvenční rejstřík a prolistovat pár konkrétních případů. Zakrátko narazíme na nějakou pohledávku, o které můžeme s klidným srdcem prohlásit: „To je přece lichva!“

Nedávno jsem na cestě po poradnách pro lidi v dluhové pasti narazila na pána, který se cítil skutečně podvedený ze strany politiků, měl pocit, že jsme ho „v tom nechali“. Takových lidí jsou v naší zemi stovky tisíc. Chtěla bych jim říci, že přece jenom se občas něco podaří udělat.

První krok přišel v roce 2016, kde jsme zkrotili spotřebitelské úvěry. Tehdy se povedlo udělat mnoho pro budoucnost.

Jenže teď spíše bojujeme s astronomickými dluhy vzniklými do té doby z lichvářských úroků, smluvních pokut a penále.

Druhý krok se povedl před několika dny v inovované podobě insolvenčního zákona (jakkoliv ji považuji za nedostatečnou a je třeba se k oddlužení ještě jednou vrátit). Do ní se mi s kolegy podařilo protlačit nový kus textu do § 172. Já to hodně zjednoduším a uvedu na příkladu. V současnosti není problém pro věřitele přihlásit pohledávku, kde jistina je 20 tisíc ve výši třeba 100 tisíc korun. Takové ty společnosti typu „domácí finance“ nebo „chytrý úvěr“ běžně podobné pohledávky přihlašují. Tak asi od poloviny roku 2019, kdy vstoupí novela insolvenčního zákona v účinnost, budou mít smůlu. Přihlásí 20 tisíc jistiny, k tomu 20 tisíc příslušenství a zbytek půjde do podřízeného dluhu v podstatě bez naděje na splacení.

Mám radost, že se podařilo podobným „firmám“ alespoň trochu šlápnout na kuří oko a omezit jejich „lichvu v mezích zákona“ již nyní. A že se podařilo alespoň trochu napravit křivdy minulosti.

Teď je na čase se vypořádat s tím, že sice občanský zákoník říká, co je lichva, dokonce je lichva trestným činem podle trestního zákoníku, ba i soudy opakovaně řekly, co rozhodně lichvou je, ale přesto nám systém nefunguje tak, jak ve vyspělé zemi fungovat má. Popravdě – přes všechnu snahu mnoha politiků platí, že obchody šly lichvářům a obchodníkům donedávna dobře. On totiž spravedlivý soud přicházel povětšinou s „křížkem po funuse“. Prostě v době, kdy byl dlužník již v beznadějné spirále bez návratu.

Takže musí následovat třetí logický krok, totiž změna pohledu na věc. Zatím jsme o tom, co byla (nebo nebyla) lichva, rozhodovali roky po událostech a pouze tehdy, pokud byl dlužník dostatečně zarputily a tvrdý a pokud se dostatečně aktivně bránil. Tam, kde dlužník neměl dostatečnou odvahu a znalost věci, tam upadal do dlužního otroctví. Proto potřebujeme dát konkrétní definici lichvy hned „na začátek“, aby bylo možné jasně říci: Tak toto je lichva, to ani nezkoušejte vymáhat.

Soudy zatím ve svých rozsudcích postupně snižovaly hranici, za kterou považovaly podmínky obchodu za lichvu. Započato to bylo na osmdesáti procentech, pak následovalo 70 a 60 procent. Ani to nevyřešilo problém. Proto je třeba říci například: lichva je dvou (troj, čtyř) násobek obvyklé sazby.

Ale ani to nás v budoucnosti nespasí. Potřebujeme ne tři kroky, ale čtyři, pět, šest... Potřebujeme nová nezabavitelná minima, potřebujeme chráněný účet, potřebujeme amnestii na dětské dluhy a řadu dalších změn. Není to nic, co by bylo ve vyspělých zemích neobvyklé.

Chci, aby dluhy byly placeny. Ale nechci dluhové otroctví a chudé Česko.

Autor: Kateřina Valachová | pátek 1.2.2019 13:32 | karma článku: 18.03 | přečteno: 594x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Dětské dluhy jsou ostuda společnosti

S dětskými dluhy jsem válčila ještě za působení u doktora Motejla, prvního českého ombudsmana. Byl to boj s větrnými mlýny. V jedné bitvě jsme vyhráli, ale hned se objevily desítky dalších. A dneska to není zase o tolik lepší.

21.2.2019 v 12:02 | Karma článku: 17.81 | Přečteno: 594 | Diskuse

Kateřina Valachová

Pravičáci! Pozor! Evropou obchází strašidlo druhé šance!

Tak se rychle začněte šikovat, dámy a pánové z pravice. Brusel se nám zase chystá diktovat. Komise si vymyslela „druhou šanci“ pro podnikatele a živnostníky v dluzích. Je třeba se aktivizovat a začít křičet.

15.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 1269 | Diskuse

Kateřina Valachová

Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně

Diskuse kolem bezplatných obědů se nám posunula. Už nejde o to, zda budou, ale pro koho budou. Dobré je, že už si i jiní politici všimli, že máme problém s hladovějícími dětmi ve školách. To je velký pokrok.

10.1.2019 v 8:50 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 838 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Pasáci s pirátskou vlakou? Ne, jen nepřátelé svobody.

Česká pirátská strana, která se velmi dlouho tvářila jako zastánci decentralizace, sdílené ekonomiky, si po snahách o regulaci sdílených taxislužeb či ubytování vzala na paškál nejstarší řemeslo.

22.2.2019 v 16:56 | Karma článku: 21.28 | Přečteno: 562 | Diskuse

Jiří Paroubek

Senzační vítězství

Český fotbal se především díky Plzni a Slávii, dostal výše, nežli jsme mohli na začátku sezóny očekávat.

22.2.2019 v 14:06 | Karma článku: 14.17 | Přečteno: 655 | Diskuse

Alena Gajdůšková

Lidskost proti sobectví aneb opravdu se bez čerstvého rohlíku denně neobejdeme?

Někteří kolegové poslanci nutně potřebují každý den čerstvý rohlík. Bez něho si to „správné“ ráno nedovedou představit.

21.2.2019 v 12:59 | Karma článku: 21.53 | Přečteno: 1362 | Diskuse

Filip Humplík

Češi by měli víc umírat, zlevnily by pohřby!

Nebo “Kokain je tak drahý, protože feťáci málo šňupou!” Nebo “Čím víc budeme jezdit autem, tím levnější bude benzín!”

21.2.2019 v 12:22 | Karma článku: 28.02 | Přečteno: 1007 | Diskuse

Kateřina Valachová

Dětské dluhy jsou ostuda společnosti

S dětskými dluhy jsem válčila ještě za působení u doktora Motejla, prvního českého ombudsmana. Byl to boj s větrnými mlýny. V jedné bitvě jsme vyhráli, ale hned se objevily desítky dalších. A dneska to není zase o tolik lepší.

21.2.2019 v 12:02 | Karma článku: 17.81 | Přečteno: 594 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 15.75 Průměrná čtenost 1368

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz