Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně

10. 01. 2019 8:50:49
Diskuse kolem bezplatných obědů se nám posunula. Už nejde o to, zda budou, ale pro koho budou. Dobré je, že už si i jiní politici všimli, že máme problém s hladovějícími dětmi ve školách. To je velký pokrok.

Když jsem to kolegům z jiných hnutí a stran říkala před pár lety a dokonce i před pár měsíci, tak mi nevěřili a významně si ťukali na čelo. „Jsme přece bohatá země,“ jsem slyšela.

Takže v tom vidím pokrok. Už se nebavíme, zda mají být obědy pro děti ve školách z veřejných peněz. Místo toho je tu otázka „pro které“?

Což je právě ta chyba.

Takže několik argumentů, proč je hranice dětských přídavků bez dalších kroků špatně.

Řekněme si to po pravdě. V našem státě jsou přídavky na dítě tak trochu „chudinská dávka“ (na Slovensku je například dostává každé dítě). Je to smutné, ale je to tak. Hranice pro to, aby rodina měla na přídavky nárok, je ve skutečnosti brutální, protože 2,7násobek životního minima je v této zemí strašně málo peněz. 2,7násobek zní vcelku dobře. Jenže životní minimum je pro rok 2019 stanoveno pro čtyřčlennou rodinu (dva dospělí, jedno dítě do šesti let a jedno sedmileté) na závratných 9 850 korun. Takže onen 2,7násobek je 26 595 korun. Se vším všudy. A na všechno. Ano, i s bydlením. Pro čtyři lidi.

Takže když nyní ministr Plaga navrhuje, aby nárok na obědy zdarma měly jen ty děti, jejichž rodiny mají právo na přídavky na děti, tak rodina, která má příjem 26 596 korun o tuto možnost přijde. A pak že je jedna koruna bezvýznamný peníz. Někdy dokáže pravé divy.

Systém bezplatných obědů pro rodiny s právem na přídavek na děti vynechá obrovskou skupinu dětí, jejichž rodiny jsou nemnoho nad hranou této dávky (a ostatně i jiných dávek). Ministerstvo tvrdí, že nárok vznikne přibližně 170 tisícům dětí. Jen jsou to většinou děti z rodin, které už teď dávky pobírají.

Bylo by dobré vědět jednu věc. Kdyby byla hranice pro přídavky na děti ne 2,7násobek, ale trojnásobek životního minima, kolik dětí by pak získalo nárok? Vyslovím svůj odhad. Bylo by to dalších asi 200 000 až 250 000 dětí. To je zhruba počet tak, jak mi vychází z rozložení mezd v české ekonomice.

Když jsem přišla s bezplatnými obědy pro všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni škol základních, smysl byl zasáhnout právě i tuto zónu rodin „na hraně chudoby“. To jsou rodiny, pracující rodiče, které nemají žádné rezervy, které obracejí každou korunu, nemohou si dovolit prakticky nic navíc nad rámec naprosto nejnutnějšího. Jejich příjmy jsou o pár desítek nebo pár stovek koruny vyšší, než je zákonem daná hranice, ale vlastně na tom prodělávají. Kdyby brali o těch pár korun méně, dostanou přídavky na děti, možná i další dávky. A teď ještě přijdou o možnost, aby se jejich děti stravovaly za veřejné peníze. Chtěla jsem, aby se na školní stravování nahlíželo jako na součást vzdělávání, jak je to v jiných zemích. Dokonce už i na Slovensku a Maďarsku (ale i v Anglii, Skotsku, Finsku...). On to není žádný nevyzkoušený experiment!

Dělat stále hlubší příkop na hraně jedné koruny rozdílu – tak takhle si podporu rodin s dětmi nepředstavuji. Toto přece není způsob, jak vylepšit tragickou porodnost. Jestli ale myslíme vážně podporu rodin, na což všichni politici říkají „ano“, tak udělat ze stravování součást školy (samozřejmě s náležitým navýšením rozpočtu pro školy) je přece správný krok.

Vláda vrátila ministru Plagovi jeho návrh kvůli skoro půlmiliardovým administrativním nákladům. A návrh ČSSD hlasy ANO odmítla. Potíž je, že pokud bude určena nějaká hranice, od které se budou dětem platit obědy z veřejných peněz, vždycky přijdou nemalé náklady na administraci. Každopádně jsme připraveni hledat takové řešení, které pomůže nejen nejchudším, ale také těm možná 200 000 dětí, které žijí často velmi těsně „nad hranicí dávek“.

Měla jsem totiž hlavně pocit, že tady jde o děti, jejich pohodu, o to, aby se školy neplnily sociálními rozdíly hned od malička, o to, že společné stolování má svůj velký význam pro třídy, pro společenství dětí. Nu nic. Hlavně nechci, aby šlo zase jen o peníze a politiku.

Samozřejmě bude zavedení bezplatných obědů alespoň pro děti s právem na přídavky krok dopředu. Pokud zůstanou kolegové z ANO ve svém „pozitivním omylu“ neoblomní, bojkotovat to nebudu. Ale bez dalších zásadních úprav návrhu nevyřešíme situaci těch dětí, kvůli kterým jsem tu debatu vlastně začala: dětí pracujících rodičů, mnohdy samoživitelů, s nízkými příjmy. Hlavně, aby na konci naší snahy o zlepšení nebyl výsledek: „Mysleli to dobře, ale dopadlo to jako obvykle.“

Autor: Kateřina Valachová | čtvrtek 10.1.2019 8:50 | karma článku: 11.96 | přečteno: 824x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Pravičáci! Pozor! Evropou obchází strašidlo druhé šance!

Tak se rychle začněte šikovat, dámy a pánové z pravice. Brusel se nám zase chystá diktovat. Komise si vymyslela „druhou šanci“ pro podnikatele a živnostníky v dluzích. Je třeba se aktivizovat a začít křičet.

15.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 1214 | Diskuse

Kateřina Valachová

Osmnácté narozeniny nemohou být „start“ pro exekutora

Dluhová amnestie! Pro mnoho lidí „rudý hadr“ před očima. Tak bych ráda přesněji vysvětlila moje osobní stanovisko, protože mediální zkratky dělají ze spousty věcí „bramboračku“.

7.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 853 | Diskuse

Kateřina Valachová

Politici pro děti k Vánocům

Největší dárek pro české děti by bylo přestat politikařit kolem jejich životů, jejich bezpečí a jejich vzdělávání. Samozřejmě – to by nebyl efektní balíček pod stromečkem. Ale byl by to skvělý příspěvek k jejich budoucnosti.

19.12.2018 v 8:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Další výmysly o Evropské unii?

Ekonomická celebrita Tomáš Sedláček se nedávno vyjádřila, že "EU je narozdíl od Británie jednotná a narozdíl od USA funkční." Dodala také, že po brexitu "Británie bude méně suverénní".

19.1.2019 v 13:28 | Karma článku: 37.26 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Jan Koros

Lidé v plamenech aneb jen „vyvolené“ je potřeba oslavovat

„Život jakéhokoliv jediného člověka na světě je cennější než všechen majetek nejbohatšího muže planety.“ Tako řekl Che Guevara. Každý ztracený život je tragédie. Proč se mluví jen o Janu Palachovi?

18.1.2019 v 21:58 | Karma článku: 36.23 | Přečteno: 1240 | Diskuse

Josef Káles

Překonzervováno

Všimli jste si, že vzniká další konzervativní subjekt? „Populární“ moderátor asi desítky pořadů o Jaromíru Soukupovi s Jaromírem Soukupem a majitel médií se rozhodl založit svoje hnutí.

17.1.2019 v 15:13 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 370 | Diskuse

Petr Hannig

Jaromír Soukup asi ovládne volby do EU

Konečně svěží vítr do omílání zpráv, které nás straší tím, jak na tom Británie bude mizerně, když si lidé měli možnost sami rozhodnout a rozhodli NE EU.

17.1.2019 v 7:31 | Karma článku: 47.72 | Přečteno: 10117 |

Jaroslava Janderová

Staletá tradice čelí novodobé aroganci moci

Svatojánské slavnosti Navalis jsou slavnosti sv. Jana Nepomuckého. Nové vedení pražského magistrátu a jeho věrní tuto tradiční a mimořádně oblíbenou akci na výboru kultury nepodpořili.

16.1.2019 v 10:33 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 937 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 18.64 Průměrná čtenost 1386

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz