Když nemáte argument, vražte tam inkluzi!

18. 04. 2018 8:00:00
Vždycky, když někomu ve školství dojdou argumenty, vydá se na zaručenou únikovou trasu. Nejsou peníze na platy učitelů? Může za to inkluze! Nejsou peníze na křídy? Inkluze! Studentstvo neví, co se stalo v roce 1948? Inkluze!

Je to krásný, jednoduchý svět, kde jakýkoliv problém, jakkoliv složitý problém táhnoucí se roky, má jednoduché vysvětlení. Inkluze!

Co by ty zástupy zaklínačů dělaly, kdyby neměly inkluzi? Asi by si ji musely vymyslet.

Připomíná to ale hlavně větu bývalého televizního kuchtíka Jiřího Babici: „Dejte tam limetku, když nemáte limetku, vražte tam citron.“

Společné vzdělávání probíhá v českém školství téměř od nepaměti. Málokdo si totiž pamatuje více, než posledních deset let. A během těch již dávno děti s různým stupněm problémů ve školství byly, ostatně stejně, jako před tím. Od dyslexie, dysnumerie či dyskalkulie a mnohých dalších v současnosti velmi běžných omezení, až po lehkou mentální retardaci či autismus a poruchy autistického spektra.

Děti prostě ve školách byly, nových na základě legislativních změn předchozí vlády přibylo v běžných školách sotva pár stovek. Skutečné vlny se odehrály předtím – ale to měla školství ve své moci ODS. Co se změnilo za předchozí vlády a za mého působení na ministerstvu, to je financování. Až do nedávna jsme se tvářili, že vzdělávání těchto dětí nic nestojí. Školy nedostávaly žádné peníze navíc. Mít takových dětí pět nebo padesát se na rozpočtu školy nijak neprojevilo.

Jak to bylo financované?

Jednoduše. Vždycky se odlouplo z jediného skutečného velkého balíku peněz v našem podfinancovaném školství, tedy z platů učitelů. Proto ten neustálý rozdíl mezi tvrzeními minulých a ještě minulejších vlád o „přidáváme učitelům“ a skutečností. Co jsem se pokusila udělat během svého působení na ministerstvu, to byla věc, která by při nakládání s veřejnými prostředky měla být naprosto normální. Totiž že pokud vydáváme prostředky na něco konkrétního (podpůrná opatření), tak jsou tyto prostředky definovány, určeny a dostanou „vlaječku“. Čili že nejde vzít v jedné kapse (platy) a dát peníze do kapsy druhé (podpůrná opatření).

Stala se jedna věc. Dříve školy neměly žádnou velkou motivaci definovat potřeby dětí s problémy. Proč by to dělaly, když na to stejně nedostaly ani korunu nebo jen drobné. Pak se objevily jasné peníze a školy začaly hlásit potřeby. Plným právem, to zdůrazňuji. A ukázalo se, že skutečnost a počty dětí, kterým má být tak či onak pomáháno (jde také o děti mimořádně nadané, pro které předtím nedělal nikdo nic), jsou vyšší, než ukazovala starší data. Proto ta nutnost „dofinancovávat inkluzi“. Ale ještě v době, kdy jsem byla ve funkci, začala inventura potřeb a práce na tom, aby finance tyto potřeby pokryly.

A přesto to tady máme znovu. Píše mi paní učitelka na facebook: „Tak díky vaší inkluzi jsem přišla o osobní ohodnocení...“ Asi ji to tak bylo vysvětleno, na paní učitelku se nezlobím. Zlobím se na to, že přetrvává systém, který staví učitele proti dětem s nějakým handicapem. Je to neuvěřitelně zlé. Zlobím se na to, že tato situace je politicky zneužívána. A rozhodně musím zdůraznit: Letos poprvé jsou oddělené tarify a osobní příplatky v jednom balíku a podpůrná opatření v balíku druhém, odlišném. Ředitelé škol ostatně většinově hlásí významné zvýšení financí pro děti. K tomu dodám: Pro děti, které dávno ve školách a ve třídách byly, ale tak zvaně „bez peněz“.

Shrnuji: Pokud není dost peněz na tarify a dost peněz na osobní ohodnocení, na příplatky, musí ředitel požádat o jejich zvýšení. MŠMT respektive vláda musí tyto požadavky akceptovat. Jenže informace z krajů a od ředitelů škol nasvědčují, že na platy některé kraje dostaly jen 12 či 13 procent navíc a na nepedagogické pracovníky ještě méně. Znovu se ukazuje špatné financování škol a nastavování krajských normativů. Pokolikáté již?

Především ale považuji za naprosto špatné a chybné, když znovu maskujeme nedostatek peněz tím, že bereme učitelům z jejich platů – třebas jsou to nadtarifní složky.

V roce 2018 dostává české školství o 21 miliard více než rok před tím. Jeho potřeby (při všem podfinancování, které je skandální) by měly být na té strašně snížené úrovni pokryty. Pokud nejsou, nemůže za to společné vzdělávání a nemohou za to děti. A je neférové to házet na ně.

P. S. Práva učitelů a práva dětí na vzdělání jsou spojené nádoby a jedno bez druhého nemůže existovat. Ti, kteří to nechápou, nebo se dokonce snaží o rozbití této rovnováhy, českému školství škodí.

Autor: Kateřina Valachová | středa 18.4.2018 8:00 | karma článku: 17.23 | přečteno: 3005x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Pravičáci! Pozor! Evropou obchází strašidlo druhé šance!

Tak se rychle začněte šikovat, dámy a pánové z pravice. Brusel se nám zase chystá diktovat. Komise si vymyslela „druhou šanci“ pro podnikatele a živnostníky v dluzích. Je třeba se aktivizovat a začít křičet.

15.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 1214 | Diskuse

Kateřina Valachová

Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně

Diskuse kolem bezplatných obědů se nám posunula. Už nejde o to, zda budou, ale pro koho budou. Dobré je, že už si i jiní politici všimli, že máme problém s hladovějícími dětmi ve školách. To je velký pokrok.

10.1.2019 v 8:50 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 824 | Diskuse

Kateřina Valachová

Osmnácté narozeniny nemohou být „start“ pro exekutora

Dluhová amnestie! Pro mnoho lidí „rudý hadr“ před očima. Tak bych ráda přesněji vysvětlila moje osobní stanovisko, protože mediální zkratky dělají ze spousty věcí „bramboračku“.

7.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 853 | Diskuse

Kateřina Valachová

Politici pro děti k Vánocům

Největší dárek pro české děti by bylo přestat politikařit kolem jejich životů, jejich bezpečí a jejich vzdělávání. Samozřejmě – to by nebyl efektní balíček pod stromečkem. Ale byl by to skvělý příspěvek k jejich budoucnosti.

19.12.2018 v 8:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Další výmysly o Evropské unii?

Ekonomická celebrita Tomáš Sedláček se nedávno vyjádřila, že "EU je narozdíl od Británie jednotná a narozdíl od USA funkční." Dodala také, že po brexitu "Británie bude méně suverénní".

19.1.2019 v 13:28 | Karma článku: 37.26 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Jan Koros

Lidé v plamenech aneb jen „vyvolené“ je potřeba oslavovat

„Život jakéhokoliv jediného člověka na světě je cennější než všechen majetek nejbohatšího muže planety.“ Tako řekl Che Guevara. Každý ztracený život je tragédie. Proč se mluví jen o Janu Palachovi?

18.1.2019 v 21:58 | Karma článku: 36.23 | Přečteno: 1240 | Diskuse

Josef Káles

Překonzervováno

Všimli jste si, že vzniká další konzervativní subjekt? „Populární“ moderátor asi desítky pořadů o Jaromíru Soukupovi s Jaromírem Soukupem a majitel médií se rozhodl založit svoje hnutí.

17.1.2019 v 15:13 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 370 | Diskuse

Petr Hannig

Jaromír Soukup asi ovládne volby do EU

Konečně svěží vítr do omílání zpráv, které nás straší tím, jak na tom Británie bude mizerně, když si lidé měli možnost sami rozhodnout a rozhodli NE EU.

17.1.2019 v 7:31 | Karma článku: 47.72 | Přečteno: 10117 |

Jaroslava Janderová

Staletá tradice čelí novodobé aroganci moci

Svatojánské slavnosti Navalis jsou slavnosti sv. Jana Nepomuckého. Nové vedení pražského magistrátu a jeho věrní tuto tradiční a mimořádně oblíbenou akci na výboru kultury nepodpořili.

16.1.2019 v 10:33 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 937 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 18.64 Průměrná čtenost 1386

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz