Jste nemocný? Sorryjako, nezájem!

12. 03. 2018 8:01:58
Máte horečku, chrchláte, je vám zle. Ale nacpete se všemi prášky, které najdete, a vyrazíte do práce. Nějak to přežijete do víkendu s nadějí, že dva dny v posteli postačí. To je osud desítek tisíc lidí, kteří přecházejí nemoci.

Proč?

Protože první tři dny na nemocenské nedostanou ani korunu. A oni si nemohou takový výpadek příjmů dovolit...

Sociální demokracie předložila návrh na zrušení tak zvané karenční doby, tedy právě těch tří dnů, kdy nemocný zaměstnanec nedostane ze svého pojištění žádnou platbu. Jde o sněmovní tisk 109 (ZDE), jak se v parlamentu říká „do systému“ jsme ho s kolegy Janem Hamáčkem, Janem Birkem a Petrem Dolínkem vložili 22. února. O den později „odcestoval“ vládě k vyjádření. Samozřejmě uděláme všechno pro to, abychom ho v Poslanecké sněmovně prosadili.

Chtěla bych hned dopředu odpovědět na předpokládatelné útoky proti tomuto návrhu.

Proč jste to neudělali, když jste byli ve vládě?

Protože to odmítali koaliční partneři, tedy strana lidová (Zdraví je od Boha!) a ANO (Sorryjako, nezájem!). Bohužel ČSSD obětovala během minulých čtyř let příliš mnoho svých programových cílů. Osobně jsem přesvědčena o tom, že mimo jiné to, že jsme nic neudělali s karenční lhůtou, nás stálo přízeň voličů.

Jde o populistické opatření, které zaplatí zaměstnavatelé.

Návrh přináší snížení odvodu pojistného pro zaměstnavatele o 0,2 procentního bodu, takže fakt, že budou svým zaměstnancům platit po tyto tři dny jejich nemoci, vyváží úspora na odvodech. Škodný bude stát – pokles sazby představuje asi 2,6 miliardy korun.

Zaměstnanci to budou zneužívat, tři dny bez peněz byly pojistkou proti „flákačům“.

Typický „pravicový argument“, podle kterého jsou všichni zaměstnanci „nemakačenkové“. Samozřejmě je falešný. Po zavedení karenční doby sice poklesla „nemocnost“, ale nikdo není schopen zjistit, zda to bylo kvůli „zamezení zneužívání“ nebo proto, že lidé začali některé nemoci „přecházet“. Navíc se pokles ukázal jako relativně krátkodobý a největší byl v roce 2012. Od té doby nemocnost znovu roste. Zneužívání brání fakt, že nemocenskou dostane pouze ten, kdo bude mít příslušné vyšetření a lékařem vystavené potvrzení o nemoci.

Pojištění má dávat jistotu při vážných problémech, při středně a dlouhodobých onemocněních. Není pro krátkodobé případy. Tři dny jsou přiměřená „spoluúčast“.

Pojištění platí všichni zaměstnanci. Skutečně značné množství registrovaných onemocnění jde na vrub krátkodobých nemocí – především akutních zánětů horních cest dýchacích a chřipek (v roce 2016 to bylo 420 000 respektive 59 tisíc případů, což byla dohromady skoro třetina všech neschopností v daném roce). Pokud pracovní neschopnost v těchto případech bývá pěti až sedmidenní, pak tato „spoluúčast“ dosahuje či přesahuje polovinu částky, kterou by zaměstnanec dostal bez karenční doby. To významné skupině lidí s nižšími než průměrnými platy vytváří v podstatě z každé nemoci vážný ekonomický problém a výsledkem je absurdní stav, kdy si lidé raději berou dovolenou, než aby čerpali nemocenskou.

Ano, souhlasím s tím, že zrušení karenční doby měla sociální demokracie prosadit dávno. Toto „Nečasovsko-Kalouskovské“ úsporné opatření přineslo sice dočasné snížení „nemocnosti“, ale s dost velkou pravděpodobností ne kvůli tomu, že by se národ stal zdravějším nebo že by celý rozdíl připadal na „podvodníky“. Karenční doba přinesla to, že mnozí lidé raději šli do práce v nemoci a se sebezapřením, než aby přišli o příjem za tři dny. Taková je finanční realita většiny zaměstnanců v této zemi. Jistě je nesporný fakt, že je třeba především zlepšovat platy, ale do doby, než budou podstatně vyšší, je nutné respektovat, že pro mnoho lidí jsou tři dny příjmu velmi důležité.

Nominace na Blogera roku

Autor: Kateřina Valachová | pondělí 12.3.2018 8:01 | karma článku: 21.96 | přečteno: 1773x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Dětské dluhy jsou ostuda společnosti

S dětskými dluhy jsem válčila ještě za působení u doktora Motejla, prvního českého ombudsmana. Byl to boj s větrnými mlýny. V jedné bitvě jsme vyhráli, ale hned se objevily desítky dalších. A dneska to není zase o tolik lepší.

21.2.2019 v 12:02 | Karma článku: 18.93 | Přečteno: 651 | Diskuse

Kateřina Valachová

Lichva je tvrdý nepřítel

Lichva je červený hadr české společnosti i politiky. Kde kdo chce lichvu „zakázat“. Bylo by skvělé, kdyby to reálně šlo. Jenže zakazovat lichvu je něco jako zakazovat prostituci nebo podvod.

1.2.2019 v 13:32 | Karma článku: 18.04 | Přečteno: 602 | Diskuse

Kateřina Valachová

Pravičáci! Pozor! Evropou obchází strašidlo druhé šance!

Tak se rychle začněte šikovat, dámy a pánové z pravice. Brusel se nám zase chystá diktovat. Komise si vymyslela „druhou šanci“ pro podnikatele a živnostníky v dluzích. Je třeba se aktivizovat a začít křičet.

15.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 17.72 | Přečteno: 1269 | Diskuse

Kateřina Valachová

Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně

Diskuse kolem bezplatných obědů se nám posunula. Už nejde o to, zda budou, ale pro koho budou. Dobré je, že už si i jiní politici všimli, že máme problém s hladovějícími dětmi ve školách. To je velký pokrok.

10.1.2019 v 8:50 | Karma článku: 12.28 | Přečteno: 841 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Kateřina Konečná

Proti daňovým podvodům a praní špinavých peněz

Současná úroveň koordinace boje proti praní špinavých peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem není dostatečná.

26.3.2019 v 14:42 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 229 | Diskuse

Jiří Paroubek

Deset let od pádu Topolánkovy vlády

minulých dnech mě navštívila redaktorka Českého rozhlasu, aby se mnou natočila rozhovor týkající se pádu Topolánkovy vlády před deseti lety. Přiznám se, že pokud by se neozvala, tak bych si na tuto událost vůbec nevzpomněl.

26.3.2019 v 11:02 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 287 | Diskuse

Roman Malach

Společnou daňovou politiku nechceme

Senát parlamentu České republiky podpořil vládu v její snaze, aby Česká republika nemohla být v rámci Evropské unie přehlasována v daňových záležitostech.

25.3.2019 v 22:31 | Karma článku: 14.71 | Přečteno: 194 | Diskuse

Petr Hannig

Agrese

Napadení suverénního státu bez schválení Rady bezpečnosti OSN se hodnotí obvykle jako agrese. Bombardování zbytkové Jugoslávie vojenskými silami NATO, které začalo přesně 24. 3 1999 ve 20 hodin a trvalo více jak 70 dní bylo co?

25.3.2019 v 20:21 | Karma článku: 45.53 | Přečteno: 3232 | Diskuse

Alois Sečkár

Prostě to zasypeme?

Krnáčová a její parta profíků už na magistrátu naštěstí není, ale jedno dědictví z její doby se na Prahu 4 právě teď řítí.

25.3.2019 v 11:29 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 703 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1371

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz