Inkluze neboli společně

12. 12. 2017 9:52:25
Kdyby nebylo uplynulých dvou předvolebních let, těžko by kohokoliv soudného napadlo, že nemá být normální, aby šly děti do 1. třídy společně. Tedy inkluzívně.

Donedávna si děti stejně jako za starých časů společně hrály a společně žily ve vesnici nebo ve stejné ulici ve městě. Znaly se, a ony i rodiče úplně přirozeně chápali, že když spolu žijí a hrají si, budou se také společně učit.

Když jsem chodila do školy – samozřejmě hluboko před rokem 1989 – za tak zvaného komunismu, tak to probíhalo přesně tak. Ve třídě jsme na sebe narazily děti nadané, méně nadané, ale i kluk po mozkové obrně se stroječkem od hlavy až k patě (později nosil jen speciální boty). Byl tam i spolužák, který přijímal úkoly zásadně pod klavírem, než se aklimatizoval. Taky Romku spolužačku jsme měli, stejně jako holčičky s výchovnými problémy. Ale všichni jsme byli a dosud jsme kamarádi. A máme se rádi – koneckonců jsme z jedné čtvrti.

Co naše paní učitelka? Sesadila nás do lavic tak, aby ti lepší těm slabším pomáhali. Taky některé z nás doučovala nebo naopak připravovala na matematickou, dějepisnou nebo jazykovou olympiádu. „Museli jste mi pomoci, jinak bych to nezvládla,“ odpověděla mi nedávno na vyřčenou otázku, a usmála se.

A kupodivu: bez selekce i bez podpůrných opatřeních, dokonce i bez speciálních tříd, se z nás stali i díky naší paní učitelce více či méně úspěšní lidé.

Ptám se, jak dopadnou ti žáci, kteří se možná kvůli současné politické hysterii vůči démonizovanému slovu inkluze budou učit selektivně, odděleně, snad i segregovaně. Podle nápadů některých politiků si nyní škola bude své žáky schvalovat, a když výběrem neprojdou, půjdou s rodiči o školu dál. Nebo možná žádnou nenajdou.

Odmítnutím inkluze – společného vzdělávání v místě bydliště a rovné šance dětí na vzdělání (což je skutečný, nedémonizovaný výklad termínu inkluze), omezujeme nejen právo na vzdělání. Bereme rodičům a dětem svobodu volby. Svobodu vybrat si vzdělávací cestu a také školu, včetně té, v jejímž dosahu bydlí.

Nejsmutnější je, že ona tolik pomlouvaná novela školského zákona z rukou ministra Chládka a s podpisem prezidenta Zemana neudělala nic jiného, než že zavedla systém financování potřeb dětí v běžných i speciálních třídách. Důležité měly být vzdělávací potřeby žáků, a nebylo podstatné, zda je uspokojí škola ta, anebo ona. Novela měla navíc zabránit diagnostikování a nálepkování dětí.

Výsledkem je nálepkování dětí ještě větší. Tak, jak je to vždy, když zvítězí bezduché politikaření místo poctivé ochoty řešit desítky let staré nánosy problémů našich škol.

Na posledním třídním srazu v minulém roce mí spolužáci – nyní samozřejmě dospělí lidé – hromadně ukázali prstem na spolužáka, co přijímal úkoly pod klavírem: „Ty, ty jsi byl ADHD“. Jenže do roku 2016 jsme byli v klidu a nic jsme nevěděli. Teď už díky odpůrcům inkluze víme, že to prý není normální – učit se společně.

My ze základky ovšem budeme kamarádi pořád.

Autor: Kateřina Valachová | úterý 12.12.2017 9:52 | karma článku: 13.35 | přečteno: 1294x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Ještě jednou: První máj, práce čas

Vrátím se ještě jednou k Prvnímu máji, k Svátku práce. A zamilovaných. Na můj minulý blog se sešla řada komentářů, zčásti nechápavých. A některé věci možná opravdu stojí za vysvětlení.

3.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 371 | Diskuse

Kateřina Valachová

Dejte svátku práce šanci!

Není v této zemi zprofanovanějšího svátku, než je Svátek práce. Dostal od komunistického režimu tolik ran, že jiný by se nevzpamatoval.

1.5.2019 v 8:01 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 521 | Diskuse

Kateřina Valachová

Odvolávání juniora

Václav Klaus junior proměnil diskusi o jeho odvolání z postu předsedy školského výboru v nedůstojnou frašku, při které si dal záležet, aby pozurážel co nejvíce lidí.

18.4.2019 v 9:01 | Karma článku: 17.34 | Přečteno: 861 | Diskuse

Kateřina Valachová

Šmejdi se nevzdávají, zase mají nové finty

Novela insolvenčního zákona sotva oschla v tiskárně, do účinnosti zbývají skoro dva měsíce, ale finanční šmejdi jedou na plné obrátky a snaží se restartovat „byznys“. Na výjezdech po krajích i od odborníků slyším nová varování.

10.4.2019 v 8:00 | Karma článku: 16.15 | Přečteno: 861 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Fridays For Reason #3: The Moral Case for Fossil Fuels

Za kolaps zemského klimatu prý může CO2 v atmosféře. Měli bychom jeho množství sledovat a snižovat. Stát se uhlíkově neutrální společností a omezit naši závislost na fosilních palivech. Ale není to ve skutečnosti trochu jinak?

19.7.2019 v 14:47 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 263 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Okamura s Konečnou si dali vzájemně pár facek

Myslíte si, že je správné, že když ukradnete někomu milion, musí mu zloděj vrátit jen 700.000 Kč a zbytek si nechat? Já ne. Ale možná by vás mohlo zajímat, že Kateřina Konečná a Tomio Okamura souhlasí s opakem.

18.7.2019 v 9:01 | Karma článku: 42.04 | Přečteno: 9604 | Diskuse

Kateřina Konečná

Ursula von beze změny

„Nic nového“, tak se dá nejlépe charakterizovat projev kandidátky na pozici předsedkyně Evropké komise Ursuly von der Leyen.

16.7.2019 v 13:22 | Karma článku: 25.90 | Přečteno: 651 | Diskuse

Petr Hannig

Karel Gott – síla pokory

„At’ žije pan prezident“ to odvážně provolal v závěru interview pro českou televizi Karel Gott v době, ve které média útočí téměř dennodenně na hlavu našeho státu. A já mu za to děkuji.

15.7.2019 v 20:47 | Karma článku: 48.70 | Přečteno: 12797 | Diskuse

František Matějka

Je po volbách do Evropského parlamentu. Reforma nebude, nic se nezměnilo

Máme po volbách do Evropského parlamentu. Protagonisté EU si otřeli čelo a oklepali se, protože mají další roky jisté. V oblastech, kde před volbami ubrali plyn, aby nenaštvali voliče, přidali teď do eurounijního auta nitro.

15.7.2019 v 11:30 | Karma článku: 36.72 | Přečteno: 990 | Diskuse
Počet článků 78 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1349

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz