Inkluze neboli společně

12. 12. 2017 9:52:25
Kdyby nebylo uplynulých dvou předvolebních let, těžko by kohokoliv soudného napadlo, že nemá být normální, aby šly děti do 1. třídy společně. Tedy inkluzívně.

Donedávna si děti stejně jako za starých časů společně hrály a společně žily ve vesnici nebo ve stejné ulici ve městě. Znaly se, a ony i rodiče úplně přirozeně chápali, že když spolu žijí a hrají si, budou se také společně učit.

Když jsem chodila do školy – samozřejmě hluboko před rokem 1989 – za tak zvaného komunismu, tak to probíhalo přesně tak. Ve třídě jsme na sebe narazily děti nadané, méně nadané, ale i kluk po mozkové obrně se stroječkem od hlavy až k patě (později nosil jen speciální boty). Byl tam i spolužák, který přijímal úkoly zásadně pod klavírem, než se aklimatizoval. Taky Romku spolužačku jsme měli, stejně jako holčičky s výchovnými problémy. Ale všichni jsme byli a dosud jsme kamarádi. A máme se rádi – koneckonců jsme z jedné čtvrti.

Co naše paní učitelka? Sesadila nás do lavic tak, aby ti lepší těm slabším pomáhali. Taky některé z nás doučovala nebo naopak připravovala na matematickou, dějepisnou nebo jazykovou olympiádu. „Museli jste mi pomoci, jinak bych to nezvládla,“ odpověděla mi nedávno na vyřčenou otázku, a usmála se.

A kupodivu: bez selekce i bez podpůrných opatřeních, dokonce i bez speciálních tříd, se z nás stali i díky naší paní učitelce více či méně úspěšní lidé.

Ptám se, jak dopadnou ti žáci, kteří se možná kvůli současné politické hysterii vůči démonizovanému slovu inkluze budou učit selektivně, odděleně, snad i segregovaně. Podle nápadů některých politiků si nyní škola bude své žáky schvalovat, a když výběrem neprojdou, půjdou s rodiči o školu dál. Nebo možná žádnou nenajdou.

Odmítnutím inkluze – společného vzdělávání v místě bydliště a rovné šance dětí na vzdělání (což je skutečný, nedémonizovaný výklad termínu inkluze), omezujeme nejen právo na vzdělání. Bereme rodičům a dětem svobodu volby. Svobodu vybrat si vzdělávací cestu a také školu, včetně té, v jejímž dosahu bydlí.

Nejsmutnější je, že ona tolik pomlouvaná novela školského zákona z rukou ministra Chládka a s podpisem prezidenta Zemana neudělala nic jiného, než že zavedla systém financování potřeb dětí v běžných i speciálních třídách. Důležité měly být vzdělávací potřeby žáků, a nebylo podstatné, zda je uspokojí škola ta, anebo ona. Novela měla navíc zabránit diagnostikování a nálepkování dětí.

Výsledkem je nálepkování dětí ještě větší. Tak, jak je to vždy, když zvítězí bezduché politikaření místo poctivé ochoty řešit desítky let staré nánosy problémů našich škol.

Na posledním třídním srazu v minulém roce mí spolužáci – nyní samozřejmě dospělí lidé – hromadně ukázali prstem na spolužáka, co přijímal úkoly pod klavírem: „Ty, ty jsi byl ADHD“. Jenže do roku 2016 jsme byli v klidu a nic jsme nevěděli. Teď už díky odpůrcům inkluze víme, že to prý není normální – učit se společně.

My ze základky ovšem budeme kamarádi pořád.

Autor: Kateřina Valachová | úterý 12.12.2017 9:52 | karma článku: 13.35 | přečteno: 1284x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Pravičáci! Pozor! Evropou obchází strašidlo druhé šance!

Tak se rychle začněte šikovat, dámy a pánové z pravice. Brusel se nám zase chystá diktovat. Komise si vymyslela „druhou šanci“ pro podnikatele a živnostníky v dluzích. Je třeba se aktivizovat a začít křičet.

15.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 17.01 | Přečteno: 1214 | Diskuse

Kateřina Valachová

Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně

Diskuse kolem bezplatných obědů se nám posunula. Už nejde o to, zda budou, ale pro koho budou. Dobré je, že už si i jiní politici všimli, že máme problém s hladovějícími dětmi ve školách. To je velký pokrok.

10.1.2019 v 8:50 | Karma článku: 11.96 | Přečteno: 824 | Diskuse

Kateřina Valachová

Osmnácté narozeniny nemohou být „start“ pro exekutora

Dluhová amnestie! Pro mnoho lidí „rudý hadr“ před očima. Tak bych ráda přesněji vysvětlila moje osobní stanovisko, protože mediální zkratky dělají ze spousty věcí „bramboračku“.

7.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 19.27 | Přečteno: 853 | Diskuse

Kateřina Valachová

Politici pro děti k Vánocům

Největší dárek pro české děti by bylo přestat politikařit kolem jejich životů, jejich bezpečí a jejich vzdělávání. Samozřejmě – to by nebyl efektní balíček pod stromečkem. Ale byl by to skvělý příspěvek k jejich budoucnosti.

19.12.2018 v 8:02 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 409 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Luboš Zálom

Další výmysly o Evropské unii?

Ekonomická celebrita Tomáš Sedláček se nedávno vyjádřila, že "EU je narozdíl od Británie jednotná a narozdíl od USA funkční." Dodala také, že po brexitu "Británie bude méně suverénní".

19.1.2019 v 13:28 | Karma článku: 37.26 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Jan Koros

Lidé v plamenech aneb jen „vyvolené“ je potřeba oslavovat

„Život jakéhokoliv jediného člověka na světě je cennější než všechen majetek nejbohatšího muže planety.“ Tako řekl Che Guevara. Každý ztracený život je tragédie. Proč se mluví jen o Janu Palachovi?

18.1.2019 v 21:58 | Karma článku: 36.23 | Přečteno: 1239 | Diskuse

Josef Káles

Překonzervováno

Všimli jste si, že vzniká další konzervativní subjekt? „Populární“ moderátor asi desítky pořadů o Jaromíru Soukupovi s Jaromírem Soukupem a majitel médií se rozhodl založit svoje hnutí.

17.1.2019 v 15:13 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 370 | Diskuse

Petr Hannig

Jaromír Soukup asi ovládne volby do EU

Konečně svěží vítr do omílání zpráv, které nás straší tím, jak na tom Británie bude mizerně, když si lidé měli možnost sami rozhodnout a rozhodli NE EU.

17.1.2019 v 7:31 | Karma článku: 47.72 | Přečteno: 10110 |

Jaroslava Janderová

Staletá tradice čelí novodobé aroganci moci

Svatojánské slavnosti Navalis jsou slavnosti sv. Jana Nepomuckého. Nové vedení pražského magistrátu a jeho věrní tuto tradiční a mimořádně oblíbenou akci na výboru kultury nepodpořili.

16.1.2019 v 10:33 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 937 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 18.64 Průměrná čtenost 1386

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.

Členka ČSSD od roku 2015. Od října 2017 poslankyně PSP ČR.

Najdete na iDNES.cz