Nejhezčí důvod spojenectví na světě – děti
Já sama patřím ke generaci rodičů, která marně ťukala na brány mateřských škol. Bez ohledu na zákon, který je garantoval, místa pro děti nebyla. A to pro tříletá, čtyřletá a mnohde ani pro pětiletá děcka. Jak získat pro dítě místo ve školce? Odpovědi tehdejších politiků, které jsme jako rodiče slyšeli, byly k neuvěření – prý se máme dát na modlení nebo si jít stěžovat na lampárnu.
Krize na konci minulé dekády následovaná politikou škrtů dala mateřským školám ránu z milosti. Kromě již existujícího nedostatku budov a potřebnosti investic do nových kapacit (což způsobilo neodpovědné a nepromyšlené rušení škol v devadesátých letech), se přidalo také totální podfinancování lidských sil – učitelek a dalších pracovníků. To bylo snad ještě horší. Výsledkem byly škody na celém systému. Konec konců: Pro určitý typ politiků byl rozpočet školství přesně tou oblastí, ze které se dalo brát a díky téměř nekonečné trpělivosti českých pedagogů nebylo nutné zase tak moc dávat.
Mateřské školy, které byly plné dětí „až po komín“, protože jejich kapacitní možnosti byly dohnány do krajnosti, měly mít alespoň teoreticky peněz dost – díky tak zvanému financování na žáka. A vida, kvůli zodpovědné politice škrtů neměly. Přesto se podařilo, mnohdy navzdory necitlivosti centrálních politiků, udržet díky osvíceným starostům měst a obcí tuto unikátní síť na území republiky sice poškozenou, ale pořád alespoň relativně celistvou.
Za mne platí, že když se na poslední dva roky podívám zpětně, tak právě investice do kapacit mateřských škol (a to kapacit fyzických i lidských) považuji za jedno dílčí malé a společné vítězství. Představovala bych si to samozřejmě ještě lepší, ale člověk nesmí podléhat představě spasení všech problémů do roka a do dne. I když o nich ví a třeba i přišel na kloub otázce jak na ně.
Ukázat na předškolní vzdělávání jako na jedno z nejdůležitějších v životě dítěte je pro mě vítězstvím zdravého rozumu. Základním kamenem pro úspěch ve škole a v životě.
A teď přesně slyším rozumbrady, co možná ani vlastní děti nemají, ale umějí krásně mudrovat o tom, jak ničíme vztah mezi matkou a dítětem. Přesně mi nabíhají hesla o „neomarxistech, kteří chtějí zničit tradiční rodinu“. Já to vidím opačně, vidím to z pohledu těch rodin a jejich svobodné volby. Nepochybuji o tom, že rodiče by se svými dětmi byly doma nejraději až do jejich školních let nebo prostě pořádně dlouho, ale jejich složenky se neptají na to, co by rádi, ty jim říkají, co musí.
V minulých letech mnohdy platilo, že volba neexistovala, protože místa ve školkách prostě nebyla. Nyní se alespoň ve většině regionů dostáváme do situace, že rodiny tuto volbu mají – i když v rovině, kde na straně „zůstat doma“ existuje bohužel stále dovětek „a být na tom finančně mizerně“. Ale pořád je v tom větší svoboda, než „zůstat doma, protože ve školce není místo“.
Investicím do rozvoje mateřských škol a rozšiřování kapacit jsme v minulých letech věnovali skutečně velkou pozornost. Přišly nové investiční programy, zapojení národních i evropských peněz ale i peněz z obecních kas, zlepšení ohodnocení učitelek a dalších pracovníků ve školách, zvýšení příspěvku na žáka z rozpočtového určení daní… Ale práce nekončí a naopak je ji třeba ještě více. To platí zejména v Praze, Brně a ve Středočeském kraji (zvláště pro okresy Praha – západ a Praha – východ).
Ale někteří lidé se nyní tváří stejně, jako se to kdysi stávalo mým vrstevníkům, když chtěli pro své děti místo ve školce. Už jsou tady zase politici a úředníci s vychytralou argumentací: „No jo, teď místo nemáme, ale další ročníky jsou slabé, tak by nám místa zase přebývala.“ A přesně stejně se ti stejní chovali k učitelkám či k zaměstnancům. Část politiků se chystá k tomu, co dělali vždycky: vzít peníze českým dětem.
Já je určitým způsobem chápu. Horizont úspěchu ve školství není rok, dva nebo jedno volební období. Je podstatně delší. Ale jestli správně chceme od školek, aby nebyly jenom „hlídáním“ dětí, ale také vzdělávacím prostředím, které připravuje na školu a vytváří každému dobrou startovní pozici, tak je na financování mateřských škol (a celého školství) potřeba hledět jako na investici do dětí. A jako na formu pomoci rodinám s dětmi. Čili na formu pomoci budoucnosti národa.
Hodnota, kterou mateřské školy přinášejí celé společnosti - dětem i jejich rodičům přímo a ostatním zprostředkovaně je nevyčíslitelná. Tím méně jedním státním rozpočtem. Přesto věřím, že jeho návrh pro rok 2018 nezapomene, že nejhezčím důvodem spojenectvím v jakémkoliv lidském díle jsou děti – těch v mateřských školách jsou stovky tisíc. Tak snad to bude stačit i „škrtacím cifršpionům“.
Kateřina Valachová
Škola v obci, na vesnici ? Prý už ne
Marie Terezie i T. G. Masaryk věděli, proč mají být školy ve všech obcích. tedy i v těch malých, ve vesnicích. Z existence školních budov z oněch období těžíme dodnes. Paradoxně. Bez nich by zůstala polovina žáků na ulici.
Kateřina Valachová
Atentát na poctivé financování škol. Už zase
V březnu 2017 jsem s podporou mnoha sdružení a organizaci (seznam je na konci blogu) prosadila reformu financování škol (regionálního školství).
Kateřina Valachová
Stávka za děti, ne za učitele
Řada učitelek a učitelů i ředitelů a ředitelek mi píše, proč jdou do stávky. Podělím se však s Vámi o dopis, který jeden z ředitelů poslal rodičům. Je mi sympatický způsob komunikace s rodiči a to, že nám jde o společnou věc.
Kateřina Valachová
Strašná neúcta v Den laskavosti
Jsme svědky vášnivých debat k přesčasové práci lékařů v nemocnicích. Lékaři přitom chtějí mít jen šanci se vyspat a být normálně bdělí, když operují pacienty. Kdo by byl proti?
Kateřina Valachová
Velikonoce s nosníkem, plným bříškem a ChatGPT
Moji milí přátelé. Když jsem přemýšlela, co tentokrát napsat na můj Facebook k Velikonocím, napadlo mne, že budu moderní a půjdu s dobou. Co vygenerovat přání k Velikonocům na ChatGPT?
Kateřina Valachová
Kámoš Jansta, aneb střípky z příběhů Velkého a Malého Čápa
V květnu 2017 mi jako svědkyni v tkz. „sportovní kauze“ policie pustila některé odposlechy. Přepisy dalších vyšly v novinách. Miroslav Pelta v nich mluvil o Miroslavu Janstovi jako o člověku, kterému on i státní úředníci "slouží".
Kateřina Valachová
Že si půjčujeme na důchodce? Hanebné tvrzení
Blíží se volby. Takže si jdou všichni politici po krku. Dokonce ještě více, než obvykle. Což je co říct. Občas je to jen kolorit a taková hra okolo, některá tvrzení jsou ale nebezpečná. Třeba to, že si půjčujeme na důchody.
Kateřina Valachová
Pravda o šikaně ve škole
První díl seriálu Ochránce České televize mi oživil dny, které byly pro mě jedny z nejtěžších v životě. A po pravdě: některé ty okamžiky, některá ta zjištění a vzpomínky z té doby bych nejraději vymazala z hlavy.
Kateřina Valachová
Trojnásobek pro třídní? Alespoň tak!
Podporuji samozřejmě zvýšení třídnických příplatků na trojnásobek. Vypadá to jako obří skok, ale je to ve skutečnosti jen základní náprava nespravedlnosti. Každopádně návrh ministerstva sociálních věci je férové řešení.
Kateřina Valachová
Dva kroky proti byznysu v exekucích
Sněmovna schválila senátní verzi nových pravidel pro exekuce a obecně pro splácení dluhů. Jsem z nějakých 45 procent ráda, z 55 procent zklamaná.
Kateřina Valachová
Co takhle zkrátit střední školy na tři roky?
Přečetla jsem si na iHNED a na Seznamu radostná vyjádření od několika ředitelů odborných škol, že stačilo pár hodin konzultací, aby jejich žáci i přes rok a půl trvající distanční výuku hravě skládali maturitu.
Kateřina Valachová
Velký maturitní experiment ministra Plagy
Od 19. dubna školy zahájily v celém našem středním školství praktické části maturitních zkoušek. Připomenu, že se to děje poté, co studenti nechodili do školy v podstatě celý tento školní rok.
Kateřina Valachová
Matematika má být maturitní předmět (hlavně pro politiky)
Musím reagovat na rozhovor internetového deníku Forum24 s předsedou pražských sociálních demokratů Petrem Pavlíkem. Celkově ho považuji za mimořádně nešťastný, ale to je jiná věc.
Kateřina Valachová
Proč kandiduji na předsedkyni sociální demokracie
Moje kandidatura na předsedkyni sociální demokracie zjevně řadu lidí podráždila. Takže jsem se dozvěděla třeba to, že jsem „bílý kůň“, který má oslabit jednoho kandidáta, aby vyhrál jiný. Moc pěkná pohádka.
Kateřina Valachová
Nechci zase tolik. Ceníme si děti na 7,5 miliardy navíc?
České děti strávily mimo školu prakticky nejvíce času ze všech. Jako v poslední době skoro pořád mi připadalo, že to pana ministra školství moc nevzrušuje. Jenže se nelze tvářit, že se nic nestalo, že to je „brnkačka“.
Kateřina Valachová
Úřednická maturita? Tři maturity? Kapitulace!
Plán na úřednickou maturitu byla smutná kapitulace premiéra tváří tvář neschopnosti ministra školství zvládnout vzdělávání našich dětí v epidemii. Ani novější verze řešení maturit ve stylu „vyberte si ze 3“ nebyla lepší.
Kateřina Valachová
Dejme školství trochu klidu od politiky
Všichni sledujeme, jak se vláda snaží nějak na poslední chvíli zkrotit sílící epidemii. O opatřeních skutečně není jasno a ty diskuse jsou obrovsky vypjaté. Což může být i pochopitelné.
Kateřina Valachová
Kurzarbeit nám chybí v nejhorší chvíli
Odkládání schválení kurzarbeitu je hluboká chyba. Nová pravidla pro udržení zaměstnání jsme měli schválit nejlépe už loni, ale nejpozději na k tomu svolané mimořádné schůzi sněmovny minulý pátek.
Kateřina Valachová
Školský testovací kolaps začal už v listopadu
Zdá se skoro jisté, že od 1. března tato vláda žádné pilotní testování dětí nespustí, žádné další studenty do škol nepovolá. Máme problém s testy, navíc epidemická situace se stále spíše zhoršuje.
Kateřina Valachová
Strašení, děšení, vyhrožování… Takhle se z covidu nedostaneme
Poslední měsíce trávím hodně času tím, že se (spolu s mnohými dalšími) snažím o nalezení cesty k otevření českých škol dříve, než někdy v roce 2022 (nebo 2049?), na které to pomalu začínalo vypadat.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 139
- Celková karma 32,72
- Průměrná čtenost 4453x