Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvouleté dítě do školky? Já bych to nechala na rodičích

9. 08. 2017 9:03:03
Diskuse o dvouletých dětech v mateřských školách nabývá nemalých rozměrů a především se v ní objevují poněkud absurdní argumenty. Dostává se do roviny z jiného světa: Dvouleté děti do školky „musí“ versus „nesmí“.

Tak možná na začátek trochu faktů. Tato vláda prosadila a parlament schválil (na můj návrh), aby od roku 2020 měli zřizovatelé mateřských škol povinnost upravit kapacity zařízení tak, aby bylo dostatek míst i pro děti dvouleté. Takže jsme nepřijali žádný předpis, který by dával RODIČŮM POVINNOST umístit dvouleté děti do mateřské školy, ale je propříště daná POVINNOST OBCE mít dostatečnou kapacitu i pro dvouleté děti. A samozřejmě jsme k tomu přidali řadu doprovodných opatření: jsou zajištěné finance na chůvy a další personál, jsou zajištěné peníze na investice a rozšíření školek tam, kde jsou k tomu nutné nové stavby nebo rekonstrukce, probíhá tvorba příslušných didaktických a výchovných plánů a tak dále. Celé to začne platit od roku 2020, protože to chce mnoho příprav. Co platí naopak již nyní, to je napříště nemožnost umístit do mateřské školky dítě mladší dvou let – zkušenosti s některými pokusy v tomto směru byly skutečně špatné.

Proč bylo toto opatření přijato? Na to je snadná odpověď. Ani já ani vláda jsme nevycházeli z nějakých dalekosáhlých psychologických výzkumů. Na základě znalosti reality jsme zjistili, že občané mají takovou potřebu. Nebylo to nijak složité – již v těchto letech je v českých školkách několik tisíc dětí mladších tří let, tedy dvouletých. Tam, kde to kapacity a personální obsazení dovolují, vycházejí ředitelky školek vstříc poptávce občanů. A patří jim za to dík. Nevyvolává to žádné významnější problémy. Naše data dále říkají, že poptávka po takové službě je ale podstatně vyšší, než nynější možnosti. Proto jsme přijali systémové řešení. A jak jsem uvedla, tak toto řešení má také několikaletou přípravnou fázi, během které se budou nutné kapacity a také finanční zajištění zvyšovat. To ale značí, že mateřské školy začnou postupně nabízet větší prostor pro dvouleté děti. Takže poptávka bude uspokojována postupně s tím, že od onoho roku 2020 vznikne právo umístění dítěte.

A znovu opakuji – je to MOŽNOST, nikoliv POVINNOST rodičů, aby dvouleté děti dávali do školky.

Když čtu některé namyšlené názory, jakým zločinem je, když dá maminka dvouleté dítě do společného zařízení, opravdu nechápu sebestřednost lidí, kteří to dokáží vypustit z úst. Kdo jsme, abychom soudili rodiče, abychom je označovali za „krkavčí matky“ (a otce)? Známe konkrétní situaci paní Jany nebo paní Evy? Víme, jak těžké rozhodnutí pro ně je, když nemohou se svým dítětem zůstat ještě rok doma, protože rodina potřebuje druhý příjem? Já bych tedy odvahu soudit skutečně neměla a udivuje mne, že ji někdo má.

Stejně mne fascinuje představa, jak jsou si někteří lidé jistí svoji znalostí vývoje dětí. Podle nich je každé dítě do tří let naprosto nevhodné pro společné zařízení, ale jakmile sfoukne tři svíčky na dortu, tak se stane jakýsi neustále opakovaný zázrak a může vyrazit do kolektivu. Nu, chtěla bych mít tu nekonečnou sebejistotu těch, kdo takto jednoduše vidí svět.

Stejně tak ovšem nechápu opačný extrém. Ano, skutečně se v diskusích objevují hlasy, že mateřské školy jsou vždy lepší než celodenní péče rodiče. Připomíná mi to jednu zvrácenou dětskou knížku z padesátých let, podle které v komunismu budou děti rodičům odebírány v půl roce a vychovávány společně. Rodiče si je měly brát domů jen na víkend. Děsivé.

Rozhodnutí, zda dát nebo nedat dvouleté dítě do mateřské školy bych především nechala na rodičích samotných a na jejich odpovědnosti a úsudku. Oni znají vlastní situaci nejlépe, oni ostatně nejlépe posoudí, nakolik to bude pro jejich dítě přínosné a nakolik stresující. Nepochybuji o tom, že jim budou ředitelky a učitelky z mateřských škol nápomocny radou. Mají k tomu potřebné znalosti, vzdělání i zkušenosti. Určitě jim poradí, aby počítaly s komplikacemi, aby si nemyslely, že nastoupí naplno do práce hned o začátku září (třeba onoho roku 2020), že dítě bude potřebovat třeba dva měsíce na aklimatizaci. A také, že první dny bude ve školce jenom pár minut, pak hodinu, dvě...

Takže vyhrocené diskuse v rovině musí/nesmí jsou prostě špatně.

Autor: Kateřina Valachová | středa 9.8.2017 9:03 | karma článku: 19.96 | přečteno: 2026x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Inkluze neboli společně

Kdyby nebylo uplynulých dvou předvolebních let, těžko by kohokoliv soudného napadlo, že nemá být normální, aby šly děti do 1. třídy společně. Tedy inkluzívně.

12.12.2017 v 9:52 | Karma článku: 12.39 | Přečteno: 1082 | Diskuse

Kateřina Valachová

Sociální rozměr státu, o to zde kráčí

Nedávno jsem přála hodně štěstí a brzké uzdravení paní Darině Nešporové, učitelce mateřské školy z Olomoucka. Zachránila tři děti, které odstrčila z cesty automobilu – sama přitom utrpěla vážná zranění.

24.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 472 | Diskuse

Kateřina Valachová

Jaké školství chtějí lidé

Skoro sedmdesát procent občanů naší země podporuje zavedení povinného posledního roku v mateřské škole, pouhá pětina lidí je proti. Tento výsledek dodali sociologové na základě rozsáhlého výzkumu veřejného mínění.

22.11.2017 v 9:26 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 1074 | Diskuse

Kateřina Valachová

První housle hrají lidé

Po volbách nás všechny zcela zahltily analýzy úspěchů či neúspěchů politických stran a filozofování nad emocemi a rozumem voličů.

26.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 644 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Filip Vracovský

Pavka Morozov se vrací.

Přijde vám taky normální zříkat se veřejně rodičů? Na facebooku? Kvůli politice? Pavka by byl určitě spokojenej....

22.1.2018 v 20:28 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 561 | Diskuse

Jan Šik

Monte Cassino: Místo bitvy

Hroby tisíců vojáků téměř dvaceti národností leží v italském Monte Cassinu. Padli v jednom z nejkrvavějších střetů druhé světové války, který trval skoro pět měsíců.

22.1.2018 v 19:00 | Karma článku: 9.28 | Přečteno: 238 | Diskuse

Marek Trizuljak

Srovnání dvou prezidentských kandidátů? Nebe a dudy!

Srovnávání se nevyhneme. Odmítám však vyjadřovat se negativně k osobě Miloše Zemana, byť jej volit určitě nebudu. Protiví se mi nadávky na jeho adresu, či na adresu jeho voličů. Tohle nemáme zapotřebí

22.1.2018 v 18:18 | Karma článku: 15.06 | Přečteno: 498 |

Jan Ziegler

Česká televize pochybila dokumentem o komunistickém zločinci Berijovi

Velká televizní rada neboli Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) právem vyplísnila Českou televizi za ruský dokumentární film o šéfovi sovětské politické policie NKVD Lavrentiji Berijovi.

22.1.2018 v 17:52 | Karma článku: 19.13 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jiří Kvapil

Jak černobílé vidění světa ovlivňuje prezidentskou volbu

Prezidentská volba mě nutí poslední dobou více přemýšlet. Ani tak moc nechci řešit kdo koho volí - to je jen důsledek, ale spíš jak se lidi k určitým názorům dostanou = příčina.

22.1.2018 v 17:25 | Karma článku: 8.77 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 36 Celková karma 11.67 Průměrná čtenost 1474

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.