Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Útoky na kariérní řád nejsou čestné

16. 06. 2017 9:34:09
Na kariérní řád se učitelky a učitelé těšili dlouhý čas. Tak dlouhý, že někteří o něm slyšeli již na studiích. Byl to takový yetti českého školství. Všichni o něm mluvili, ale nikdo ho nikdy neviděl.

Přesto nyní, když je jeho schvalování v konečné fázi, se objevila řada kritiků, kteří se tváří, jako by kariérní řád vyskočil před týdnem z křoví jako naprostá novinka. Nepřekvapí tedy, že jejich kritické výpady jsou založené na nepravdách a zavádějících tvrzeních.

Například, že učitelé nemohli o novele zákona o pedagogických pracovnících diskutovat. Je to naprosto naopak. Samotní učitelé velkou měrou ovlivnili současnou podobu kariérního řádu – těchto diskusí se účastnili učitelé, kteří skutečně učí, a bylo jich mnoho. Podobu kariérního řádu neutvářeli jenom akademici či úředníci, jak někdo o této věci lže.

Co se týká platů, které údajně vůbec nevzrostou. Zase – je to naprosto naopak. Platy ve školství rostou v současnosti nejrychleji za celou dobu samostatné republiky. A budou růst dále – jak platové tarify, tak i osobní příplatky i odměny. Žádná z těchto složek nebude kariérním řádem nikomu snížena, což kdosi také naprosto nepravdivě šíří. Platy pedagogů mají od 1. ledna 2018 vzrůst o 15 procent a tento růst se bude opakovat až do 1. 1. 2020, kdy by měl průměrný plat učitelů v regionálním školství dosáhnout 43 000 korun.

Kariérní řád přináší také peníze. Ale jsou to peníze navíc – navíc nad platové tarify, nad odměny a osobní příplatky. Jsou zde peníze pro zkušenější učitele, kteří budou pracovat s nováčky a další finanční pobídky. Ale ještě jednou – to jsou peníze navíc.

V poslední době se kritici snížili i k tvrzením, že nechápu význam a náročnost učitelské práce. To je naprosto absurdní. Naopak vůbec nepochybuji o tom, že učitelská profese je náročná. Náročná například podobně, jako profese lékaře. Proto jsem také nedovolila, aby se na učitele hledělo z patra nebo aby je někdo stavěl kamsi do druhé řady či na konec fronty, což se dělo v letech minulých více než často. V diskusích o penězích jsem přesvědčila ostatní členy vlády chápat učitele a školství jako skutečnou prioritu.

Já moc dobře ze stovek rozhovorů s učitelkami i učiteli vím, jak je to vyčerpávající a těžké. Kolikrát každý pedagog začíná znovu, kolikrát je za svoji kariéru postaven na začátek, jak moc náročné je být ve třídě sám – učitel a jeho děti.

Nemám pocit, že bych udělala málo pro posílení společenské prestiže učitelů. Konec konců jsem se celou dobu v úřadě řídila Janem Amosem Komenským: „Učitelé musí být přesvědčeni, že jsou na vysokém místě důstojnosti a že jim byl svěřen vznešený úřad, nad nějž nic není pod sluncem většího.“ Při každé návštěvě ve školách všech typů od mateřských až po vysoké školy jsem se vždy s učitelkami shodovala, že hlavní důvod, proč se tolik snažím posílit výdaje státu na školy, jsou děti a kvalita jejich vzdělání. A že to nejde bez dobře zaplacených učitelů hrdých na svou profesi.

A opakovala jsem jim neustále i další věc, o které jsou pevně přesvědčena: Na to, jak se špatně v minulosti politici o školství starali, máme školy a učitele na takové úrovni, jakou si vlastně ani nezasloužíme. Zaplatili jsme sotva trabanta, nemáme sice obří mercedes, ale určitě pěknou a výkonnou škodovku.

Kariérní řád není o papírech, ale o lidech, kteří učí, učit chtějí a mají právo mít čas, prostor i ohodnocení navíc na jejich profesní cestě k tomu být učitelem, který inspiruje sebe, děti i kolegy.

Autor: Kateřina Valachová | pátek 16.6.2017 9:34 | karma článku: 13.05 | přečteno: 1274x

Další články blogera

Kateřina Valachová

První housle hrají lidé

Po volbách nás všechny zcela zahltily analýzy úspěchů či neúspěchů politických stran a filozofování nad emocemi a rozumem voličů.

26.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 601 | Diskuse

Kateřina Valachová

Pravice už nechce školné? Chce. Jen se bojí

V předvolební kampani se můžeme chovat zhruba dvojím způsobem, opomenu-li nejrůznější populisty a extrémisty. Zaprvé slibovat voličům věci, za nimiž si politik či politička stojí, má je promyšlené a věří, že jsou dosažitelné.

10.10.2017 v 9:21 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 487 | Diskuse

Kateřina Valachová

Slyšeti babičku s dědečkem je nad zlato

V neděli měli svůj mezinárodní den - svátek - všichni senioři a seniorky. Přiznám se, že mi tenhle název přijde hrozně neosobní.

3.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 795 | Diskuse

Kateřina Valachová

Zklamaná alma mater

Nejsou to 4,5 miliardy, které jsem požadovala. Jsou to tři miliardy. A ještě po protestech. Tři miliardy korun pro vysoké školy v rozpočtu pro příští rok „navíc“. Já to považuji za „technologické minimum“.

28.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 387 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

KOKOTSTARY@GMAIL.COM

Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo...

19.11.2017 v 0:56 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 125 | Diskuse

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 17.89 | Přečteno: 1136 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 540 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 162 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 35.38 | Přečteno: 727 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 13.42 Průměrná čtenost 1520

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.