Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je a bude české školství sekulární (bez islámu)

8. 03. 2017 8:01:00
Naše republika je sekulární stát. Na tom nic nemění fakt, že samo slovo sekulární se nevyskytuje ani v Ústavě samotné, ani v Listině práv a svobod. Je to ale důvod, proč je (a za mého působení i bude) české školství sekulární.

Co se Listiny práv a svobod týká, sekulární princip českého státu je dán jasně. Máme zde Článek 2 odstavec 1: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.“ A pak také Článek 3 odstavec 1: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Tedy jednoduše: žádné státní náboženství, ale zaručená svoboda vyznání.

Často jsme na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy dotazováni, jak se chceme „bránit nadměrným požadavkům“ motivovaným tlakem na prosazení náboženských principů do škol. Ve skutečnosti je v naší zemí takových tlaků naprosté minimum, ale připouštím, že neexistence reálného problému nemá bránit přípravě na to, že by existovat mohl. Za sebe tedy shrnu principy, které hodlám držet po dobu, kdy budu vykonávat svoji funkci.

Díky zmíněnému sekulárnímu principu se v případných diskusích o náboženské svobodě ve školním prostředí alespoň teoreticky můžeme opřít o vcelku reprezentativní sbírku evropských soudních rozhodnutí v oblasti náboženských zvyklostí a symbolů.

V některých evropských zemích proběhly například spory o „nevepřovou“ školní stravu (což je podstatné pro muslimy, ale také pro židovské věřící). Náš postoj k věci vychází z francouzských zkušeností a říká: České instituce nemusejí zaručovat studentům a žákům nevepřovou variantu stravy. Jak francouzské autority, tak i Evropský soud pro lidská práva v této věci dospěly k názoru (podle mne naprosto správně), že sekulární stát garantuje svobodu vyznání, nikoliv však, že poskytne každému to, co potřebuje, aby mohl praktikovat své náboženství. Na okraj: Pokud nyní existují v České republice určitá omezení a normy na podíl vepřového masa ve školním stravování, jsou dány čistě a pouze zásadami zdravé výživy a nemají nic společného s náboženskými zvyklostmi. To říkám především proto, že nedávno sociálními sítěmi proběhlo tvrzení, že kvůli muslimům omezujeme vepřové ve školních jídelnách.

I v České republice se objevila otázka zahalování. Samozřejmě byla ihned nekonečně zpolitizovaná (máme tady určitý zvyk, že si část politického spektra bere děti jako rukojmí a živé štíty pro získávání popularity). I zde ale místo plamenných výkřiků bude lépe obrátit se k soudním autoritám.

On totiž existuje jednoznačný (i když kritizovaný), ale opakovaně potvrzený evropský soudní názor, že je možné zakázat nošení některých druhů šátků či oblečení ve školách. Teď skutečně nehodlám řešit rozdíly mezi nikábem a burkou na straně jedné a hidžábem, jašmakem či čádorem na straně druhé – hovořme prostě o oblečení, které zakrývá tvář nebo část tváře, přičemž nejde o oblečení vyvolané vnějšími podmínkami (zima), ale o vyjádření společenského postavení definovaného na základě náboženství.

Původní francouzské rozhodnutí o zákazu zahalování stojí mimo jiné na argumentaci, že sekulární stát může zamezit demonstraci náboženské příslušnosti výraznými symboly, neboť tyto symboly porušují sekulární princip. Evropský soud pro lidská práva při posuzování francouzského zákonodárství také konstatoval, že zahalování ve školách (i obecně na veřejnosti) je možné zakázat. Avšak přišel s poněkud širším odůvodněním. Podle něj je podmínkou soužití dodržování daných sociálních norem – řeč byla o splnění „minimálních požadavků na život ve společnosti“ a o „vzájemném soužití“. Zahalování bez zjevného důvodu (například počasí) pak lze považovat za porušení podmínek soužití a sociálních norem. V podstatě tak soud rozhodl o tom, že sociální norma, jakkoliv jde o pojem dosti vágní, má přednost před náboženskou zvyklostí deklarovanou na veřejném prostranství. Pokud bychom šli na dřeň zjednodušení, pak bylo řečeno, že podle Evropského soudu určitý způsob oblečení vyjadřuje v daném náboženském kontextu postavení, které je v rozporu s republikánským a sekulárním systémem společnosti. Neboť ten zahrnuje mimo jiné rovnost pohlaví. Podle soudců dále není podstatné, že se žena zahaluje dobrovolně, z vlastní vůle a z rozhodnutí dodržovat náboženskou zvyklost.

I když tyto rozsudky vesměs vycházejí z francouzských sporů a tedy řeší vztah v jiném právním systému, Evropský soud pro lidská práva je autoritativní instituce a tedy je možné smysl jeho rozsudků a nahlížení problému (s jistou značnou opatrností) vztahovat i k dalším zemím. Čili i k České republice.

Zmíněné rozsudky se týkají dvou nejčastějších problémových oblastí a tedy zřejmě i dvou oblastí, které se mohou stát potenciálními problémy i v České republice. Jelikož v daných věcech neexistuje domácí precedent (nedávná „šátková aféra“ jím nebyla, protože v ní se nakonec otázka šátku ani nedostala na pořad dne), bude se můj úřad ve své praxi řídit i nadále masarykovskou tradicí sekulárního školství a názory Evropského soudu pro lidská práva.

Autor: Kateřina Valachová | středa 8.3.2017 8:01 | karma článku: 15.92 | přečteno: 921x

Další články blogera

Kateřina Valachová

První housle hrají lidé

Po volbách nás všechny zcela zahltily analýzy úspěchů či neúspěchů politických stran a filozofování nad emocemi a rozumem voličů.

26.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 601 | Diskuse

Kateřina Valachová

Pravice už nechce školné? Chce. Jen se bojí

V předvolební kampani se můžeme chovat zhruba dvojím způsobem, opomenu-li nejrůznější populisty a extrémisty. Zaprvé slibovat voličům věci, za nimiž si politik či politička stojí, má je promyšlené a věří, že jsou dosažitelné.

10.10.2017 v 9:21 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 487 | Diskuse

Kateřina Valachová

Slyšeti babičku s dědečkem je nad zlato

V neděli měli svůj mezinárodní den - svátek - všichni senioři a seniorky. Přiznám se, že mi tenhle název přijde hrozně neosobní.

3.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.97 | Přečteno: 795 | Diskuse

Kateřina Valachová

Zklamaná alma mater

Nejsou to 4,5 miliardy, které jsem požadovala. Jsou to tři miliardy. A ještě po protestech. Tři miliardy korun pro vysoké školy v rozpočtu pro příští rok „navíc“. Já to považuji za „technologické minimum“.

28.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 9.84 | Přečteno: 387 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Dlouhý

KOKOTSTARY@GMAIL.COM

Aplikace. Registrace. Zadejte heslo. Heslo musí obsahovat malé a velké písmena, číslice a znaky. Aplikace se aktualizuje. Vítejte. Kupte si nové pyžamo. Kupte si pozemek v Horní Dolní. Kupte si kočkodána. Zadejte heslo...

19.11.2017 v 0:56 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 121 | Diskuse

Karol Wild

Nevýhoda pana Drahoše

Prezidentský kandidát pan Jiří Drahoš byl podroben pečlivému zkoumání při návštěvě Olomouce. Časopis Respekt si všiml, že nerad zvedl prsty na vítězství, byl nedochvilný a není šoumen.

18.11.2017 v 21:30 | Karma článku: 17.89 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Samomluvy Miroslava Macka“

Kniha českého stomatologa, bývalého politika, publicisty, překladatele a politického komentátora Miroslava Macka „Samomluvy Miroslava Macka“ je podivuhodná. Pobaví, rozesměje, inspiruje i obohatí, neboť je plná životní moudrosti.

18.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 538 | Diskuse

Martin Houška

Slavíme 129 let od vzniku výmluvy na lenost

Za pár dní naše planeta oslaví významné výročí a to 129 let od počátků automobilové historie. Nestali jsme se však otroky našich plechových miláčků?

18.11.2017 v 18:55 | Karma článku: 5.22 | Přečteno: 162 | Diskuse

Oto Jurnečka

Já jsem větší demokrat než vy pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

18.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 35.38 | Přečteno: 724 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 13.42 Průměrná čtenost 1520

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.