Úřednická maturita? Tři maturity? Kapitulace!

Plán na úřednickou maturitu byla smutná kapitulace premiéra tváří tvář neschopnosti ministra školství zvládnout vzdělávání našich dětí v epidemii. Ani novější verze řešení maturit ve stylu „vyberte si ze 3“ nebyla lepší.

Ani jeden postup neřešil podstatu věci – nutnost upravit včas (to už se prošvihlo) poctivě a odborně (to věřím, že ještě jde) zkoušky z dospělosti. Samozřejmě s vědomím tragického faktu, že maturanti pobyli v tomto školním roce dohromady 26 dni (!!!). Zbytek byla distanční výuka.

Od odpoledne 10. března máme konečně nový plán pro maturity. Zažili jsme ale poučný příběh o školství a jak to v něm chodí – určitě stojí za to, se na něj podívat.Už jenom proto, že naplnění onoho plánu bude vyžadovat reálnou práci a přesné termíny. Které tam zatím nejsou a které je třeba dodat velmi rychle.

Instagram? A co na to studenti?

Už začátek hledání řešení přes anketu vyhlášenou Robertem Plagou na instagramu nevěštil nic dobrého. Pokračování na Čau lidi a anketa ministryně financi jsou jen dalšími dílky příběhu. Ale prý jde o naslouchání hlasu studentů…

No, já tedy osobně i na videokonferencích mluvím se studenty i vedením jejich organizací dost často, diskutuji s nimi i na školském výboru. To hlavní: žádali před mnoha měsíci plán pro maturity. A žádali primárně (již tehdy!) řešení praktické části maturit a závěrečných zkoušek a řešení ústní části maturity.

Nic se nedělo, nic se nedělo, pak ministr zveřejnil polovičatý projekt, nic se nedělo… A najednou byl na stole plán úřednické maturity, tedy maturitního vysvědčení s průměrnými známkami za předchozí roky.

A ano měla jsem na sítích i v mailu mnoho hlasů od studentů, kteří chtěli a jistě i dále chtějí právě tohle. Nemohl jsem se připravit, říkají. Zrušte to! A připusťme, že úroveň distanční výuky je někde špičková, jinde to jde, a mám i zprávy o dost příšerných případech. Takže jakkoliv je to jednoduché (a tedy do budoucna riskantní řešení), tak ho odmítám zavrhnout na první dobrou. Formulovala bych to ale takto: Ve skutečnosti je to jednoduché řešení hlavně pro politiky. Studentům může snadno přinést v budoucnosti více škody než užitku.

Ostatně mi přišlo také mnoho naprosto odlišných hlasů studentů, kteří se právem rozčilují: Rok sedím u počítače, dělám maximum, abych se připravil – a teď mi říkáte, že jsem „za blbce“ a mohl jsem hrát hry? Tak to je samozřejmě také relevantní hlas. Úřednická maturita šmahem a teď by byla naprostou degradací snahy tisíců učitelů a desítek tisíc studentů.

Ale také je jasné, že tento rok byl jiný, náročný pro studenty i učitele. Fakt nelze udělat stejné maturity jako jindy (nebo jako loni). Maturita musí být spravedlivá – to znamená, že musí prověřit znalosti z toho, co bylo reálně probráno a odučeno. A je tak odbornou a funkční vstupenkou do profese či na vysokou školu.

Podpora úřednické maturitě? Sítě a petice

Vraťme se k tomu, že úřednická maturita mohla a může vypadat jako jednoduchý a racionální krok. Jenže pokud bychom ji nedoprovodili množstvím dalších opatření (a financemi na jejich zajištění), tak jednou provždy to bude „maturita druhého řádu“. A dokonce ani ne „druhého“, ale „X-tého“. Samozřejmě aktuální maturanti by brali (možná většinově, možná ne) raději vrabce v hrsti než holuba na střeše. Je to lidské, pochopitelné. Ale měli by naslouchat i těm, kdo je před jednoduchým řešením varovali a varují.

Namátkou: Asociace gymnázií, Unie CZESHA , zaměstnavatelé, vysoké školy… Všichni říkají s různou argumentací to stejné – naší povinností vůči studentům a jejich budoucnosti je pokusit se za každou cenu o maturity. Ano, zjednodušené, redukované, ale o maturity. Protože maturita není jen doklad vědomostí, ale také doklad schopnosti pracovat, připravit se, vynaložit úsilí. A zaměstnavatelé navíc premiérovi vzkazují, že pokud se on ve svých podnicích neptá uchazečů o práci na maturitu, tak oni tedy ano a ptají se tím více, čím vyšší přidanou hodnotu jejich firmy produkují.

Odpolitizujme to! Potřebujeme odborný pohled

Zkusme věc odpolitizovat, protože jde o děti a studenty. Alespoň tolik bychom pro ně měli udělat. V čem tedy v danou chvíli máme problém?

První problém: Řešíme to na poslední chvíli. Zase. Po kolikáté již? Ale když už na poslední chvíli, tak alespoň postupujme s rozumem a klidem. Házet do světa trochu hystericky jeden návrh z ministerstva, jiný z instagramu… Špatně. Jen se zvětšuje obecný zmatek. Premiér takto problém nevyřešil. Jenom se stal jeho součástí.

Druhý problém: Maturita musí zůstat srovnatelná alespoň co do druhu či typu škol. Gymnázia měla a mají jiné podmínky než odborné školy, kde řadu věcí prostě nelze dělat online, nelze tak získat dovednosti a praktické schopnosti. Nemůžeme ale mít tři „maturity“ napříč typy škol. To je nesmysl.

Třetí problém: Pořád mluvíme o maturitách. OK. Ale mohli bychom do úvah přibrat i žáky závěrečných ročníků učňovských škol? Vždyť bez porušení předpisů nebo bez brigády někde v továrně ty děti neviděly soustruh a ponk už rok! A pozor: řada maturantů má také praktické zkoušky, mají dělat absolventské práce. Shrnuto: Všichni mají obrovský problém, snad jedině zdravotní školy specifický – jejich studentky a studenti si praxe užili v rámci pracovní povinnosti nad hlavu. Jen asi poněkud jinou, než by bylo potřeba pro komplexnost jejich vzdělání… (Nicméně při každé zmínce o studentech zdravotních škol a o medicích se sluší jim hluboce poděkovat za obrovské penzum práce, kterou udělali a dělají.)

Čtvrtý problém: Věc je třeba řešit systémově – nehledě na časový pres vyvolaný nečinností ministerstva. Dávno jsme měli mít po plánu A, také plán B a plán C. A všechny měly být prodiskutované s odborníky. Jak jsme na tom opravdu?

Plán A byl už před několika týdny na světě – zveřejnilo ho ministerstvo školství v podobě spíše drobných úprav maturit 2021. Nesetkal se v odborných kruzích s nějakým nadšením. Všichni reagovali jednoznačně – není dostatečný, chybí termíny.

Plán B máme od 10. března (tedy hodně opožděně). Spočívá v tom, co je na obrázku. Problémy: Je pozdě, chybí některé termíny, je třeba vytvořit podmínky k tomu, aby byl realizovatelný. Alespoň částečně respektuje odlišnosti typů škol – jakkoliv lze diskutovat o tom, zda dostatečně.

Plán C je dle mého až řešení pro úplnou krizi, která by nedovolovala ani podle Plánu B uskutečnit fyzicky maturity ve školách, která by nedovolila obnovit výuku ani v tom nejnutnějším (odborná praxe například). Pak lze uvažovat o tom, že by maturita byla v nějaké části „úřednická“. Což samozřejmě plátí i v případě, kdy ministerstvo školství nedokáže vytvořit podmínky pro Plán B.

Plán P – záchrana vzdělání a dovedností

Pátý, největší a skutečný problém: Potřebujeme nad tím vším mít skutečný PLÁN P. Ten je zcela klíčový a naprosto nevyhnutelný. Říkám tomuto PLÁNU P projekty ŽÁK 2020-2022, STUDENT 2020-2022 a ABSOLVENT 2020-2022.

Začnu trochu zeširoka – na sítích i v diskusích mezi lidmi se občas objevují nápady „opakovat celý školní rok“. Toho nejsme schopni ani finančně, ale hlavně ani technicky a personálně. Je to, Bohužel, naprostá utopie. Prostě nemůžeme do základních škol přidat jednu kohortu o síle 100 tisíc dětí a mít najednou dvě první třídy a v dalších letech prostě mít dvakrát dvojnásobek druhých, pak dvojnásobek třetích a tak dále… Slyšela jsem i variantu, že by se všechny roky posunuly výš kromě maturantů – takže bychom měli dva čtvrté ročníky na středních školách. Ani to není technicky představitelné.

Co ale musíme, to je připravit současným absolventům středních škol a učňovských zařízení podmínky k tomu, aby v budoucnosti získali to, co jim situace nedovolila získat v letech 2020 a 2021. A totéž pro ostatní studenty a pro děti ze základních škol. Ten rok bude chybět všem.

Přestaňme se politicky prát o maturitu ve smyslu „papír“, o to, jak a komu ho přidělit. To řešme na základě seriózních a odborníky připravených plánů B a přinejhorším C (viz výše). Soustřeďme se na hlavní problém. A co je hlavní problém?

Hlavní problém je, že dětem se dostalo po celý jeden rok pouze dost částečného vzdělání, že během toho roku byly jejich možnosti velmi odlišné (třeba gymnazista se mohl učit v podstatě v celém rozsahu, ale studenti odborných škol si domů soustruh vzít nemohli a děti z nějakých chemicky zaměřených škol laboratoř také ne), že se za ten rok prohloubily sociální rozdíly a děti z některých rodin ztratily daleko více než z rodin jiných…

To je skutečný problém, který máme za povinnost řešit. Všem těmto dětem musíme dát možnost a prostor tuto nepřízeň osudu, ve které jsou nevinně, zvládnout, jak nejlépe to půjde. Připravme pro roky 2021 a 2022 systém doplnění těchto vědomostí, dovedností a kompetencí. Připravme státem placené letní tábory s doučováním, zafinancujme individuální doučování, specializované kroužky, příměstské tábory, využijme unikátní sít školních družin, středisek mládeže…

Zvedněme hlavu. Aktivizujme všechny naše síly. Vraťme dětem, co jim dlužíme za dobu pandemie. Samozřejmě nejen pro děti z posledních ročníků, ale pro všechny. Nynějším páťákům bude ta skoro neexistující pátá třída také chybět.

Rozdat úřednické maturity nebo udělat cokoliv „teď zrovna“ bez plánu dlouhodobé nápravy situace, to je být jako Neználek na Měsíci.