Školní obědy jen pro někoho? Lepší než nic, ale pořád špatně
Když jsem to kolegům z jiných hnutí a stran říkala před pár lety a dokonce i před pár měsíci, tak mi nevěřili a významně si ťukali na čelo. „Jsme přece bohatá země,“ jsem slyšela.
Takže v tom vidím pokrok. Už se nebavíme, zda mají být obědy pro děti ve školách z veřejných peněz. Místo toho je tu otázka „pro které“?
Což je právě ta chyba.
Takže několik argumentů, proč je hranice dětských přídavků bez dalších kroků špatně.
Řekněme si to po pravdě. V našem státě jsou přídavky na dítě tak trochu „chudinská dávka“ (na Slovensku je například dostává každé dítě). Je to smutné, ale je to tak. Hranice pro to, aby rodina měla na přídavky nárok, je ve skutečnosti brutální, protože 2,7násobek životního minima je v této zemí strašně málo peněz. 2,7násobek zní vcelku dobře. Jenže životní minimum je pro rok 2019 stanoveno pro čtyřčlennou rodinu (dva dospělí, jedno dítě do šesti let a jedno sedmileté) na závratných 9 850 korun. Takže onen 2,7násobek je 26 595 korun. Se vším všudy. A na všechno. Ano, i s bydlením. Pro čtyři lidi.
Takže když nyní ministr Plaga navrhuje, aby nárok na obědy zdarma měly jen ty děti, jejichž rodiny mají právo na přídavky na děti, tak rodina, která má příjem 26 596 korun o tuto možnost přijde. A pak že je jedna koruna bezvýznamný peníz. Někdy dokáže pravé divy.
Systém bezplatných obědů pro rodiny s právem na přídavek na děti vynechá obrovskou skupinu dětí, jejichž rodiny jsou nemnoho nad hranou této dávky (a ostatně i jiných dávek). Ministerstvo tvrdí, že nárok vznikne přibližně 170 tisícům dětí. Jen jsou to většinou děti z rodin, které už teď dávky pobírají.
Bylo by dobré vědět jednu věc. Kdyby byla hranice pro přídavky na děti ne 2,7násobek, ale trojnásobek životního minima, kolik dětí by pak získalo nárok? Vyslovím svůj odhad. Bylo by to dalších asi 200 000 až 250 000 dětí. To je zhruba počet tak, jak mi vychází z rozložení mezd v české ekonomice.
Když jsem přišla s bezplatnými obědy pro všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni škol základních, smysl byl zasáhnout právě i tuto zónu rodin „na hraně chudoby“. To jsou rodiny, pracující rodiče, které nemají žádné rezervy, které obracejí každou korunu, nemohou si dovolit prakticky nic navíc nad rámec naprosto nejnutnějšího. Jejich příjmy jsou o pár desítek nebo pár stovek koruny vyšší, než je zákonem daná hranice, ale vlastně na tom prodělávají. Kdyby brali o těch pár korun méně, dostanou přídavky na děti, možná i další dávky. A teď ještě přijdou o možnost, aby se jejich děti stravovaly za veřejné peníze. Chtěla jsem, aby se na školní stravování nahlíželo jako na součást vzdělávání, jak je to v jiných zemích. Dokonce už i na Slovensku a Maďarsku (ale i v Anglii, Skotsku, Finsku…). On to není žádný nevyzkoušený experiment!
Dělat stále hlubší příkop na hraně jedné koruny rozdílu – tak takhle si podporu rodin s dětmi nepředstavuji. Toto přece není způsob, jak vylepšit tragickou porodnost. Jestli ale myslíme vážně podporu rodin, na což všichni politici říkají „ano“, tak udělat ze stravování součást školy (samozřejmě s náležitým navýšením rozpočtu pro školy) je přece správný krok.
Vláda vrátila ministru Plagovi jeho návrh kvůli skoro půlmiliardovým administrativním nákladům. A návrh ČSSD hlasy ANO odmítla. Potíž je, že pokud bude určena nějaká hranice, od které se budou dětem platit obědy z veřejných peněz, vždycky přijdou nemalé náklady na administraci. Každopádně jsme připraveni hledat takové řešení, které pomůže nejen nejchudším, ale také těm možná 200 000 dětí, které žijí často velmi těsně „nad hranicí dávek“.
Měla jsem totiž hlavně pocit, že tady jde o děti, jejich pohodu, o to, aby se školy neplnily sociálními rozdíly hned od malička, o to, že společné stolování má svůj velký význam pro třídy, pro společenství dětí. Nu nic. Hlavně nechci, aby šlo zase jen o peníze a politiku.
Samozřejmě bude zavedení bezplatných obědů alespoň pro děti s právem na přídavky krok dopředu. Pokud zůstanou kolegové z ANO ve svém „pozitivním omylu“ neoblomní, bojkotovat to nebudu. Ale bez dalších zásadních úprav návrhu nevyřešíme situaci těch dětí, kvůli kterým jsem tu debatu vlastně začala: dětí pracujících rodičů, mnohdy samoživitelů, s nízkými příjmy. Hlavně, aby na konci naší snahy o zlepšení nebyl výsledek: „Mysleli to dobře, ale dopadlo to jako obvykle.“
Kateřina Valachová
Škola v obci, na vesnici ? Prý už ne
Marie Terezie i T. G. Masaryk věděli, proč mají být školy ve všech obcích. tedy i v těch malých, ve vesnicích. Z existence školních budov z oněch období těžíme dodnes. Paradoxně. Bez nich by zůstala polovina žáků na ulici.
Kateřina Valachová
Atentát na poctivé financování škol. Už zase
V březnu 2017 jsem s podporou mnoha sdružení a organizaci (seznam je na konci blogu) prosadila reformu financování škol (regionálního školství).
Kateřina Valachová
Stávka za děti, ne za učitele
Řada učitelek a učitelů i ředitelů a ředitelek mi píše, proč jdou do stávky. Podělím se však s Vámi o dopis, který jeden z ředitelů poslal rodičům. Je mi sympatický způsob komunikace s rodiči a to, že nám jde o společnou věc.
Kateřina Valachová
Strašná neúcta v Den laskavosti
Jsme svědky vášnivých debat k přesčasové práci lékařů v nemocnicích. Lékaři přitom chtějí mít jen šanci se vyspat a být normálně bdělí, když operují pacienty. Kdo by byl proti?
Kateřina Valachová
Velikonoce s nosníkem, plným bříškem a ChatGPT
Moji milí přátelé. Když jsem přemýšlela, co tentokrát napsat na můj Facebook k Velikonocím, napadlo mne, že budu moderní a půjdu s dobou. Co vygenerovat přání k Velikonocům na ChatGPT?
Kateřina Valachová
Kámoš Jansta, aneb střípky z příběhů Velkého a Malého Čápa
V květnu 2017 mi jako svědkyni v tkz. „sportovní kauze“ policie pustila některé odposlechy. Přepisy dalších vyšly v novinách. Miroslav Pelta v nich mluvil o Miroslavu Janstovi jako o člověku, kterému on i státní úředníci "slouží".
Kateřina Valachová
Že si půjčujeme na důchodce? Hanebné tvrzení
Blíží se volby. Takže si jdou všichni politici po krku. Dokonce ještě více, než obvykle. Což je co říct. Občas je to jen kolorit a taková hra okolo, některá tvrzení jsou ale nebezpečná. Třeba to, že si půjčujeme na důchody.
Kateřina Valachová
Pravda o šikaně ve škole
První díl seriálu Ochránce České televize mi oživil dny, které byly pro mě jedny z nejtěžších v životě. A po pravdě: některé ty okamžiky, některá ta zjištění a vzpomínky z té doby bych nejraději vymazala z hlavy.
Kateřina Valachová
Trojnásobek pro třídní? Alespoň tak!
Podporuji samozřejmě zvýšení třídnických příplatků na trojnásobek. Vypadá to jako obří skok, ale je to ve skutečnosti jen základní náprava nespravedlnosti. Každopádně návrh ministerstva sociálních věci je férové řešení.
Kateřina Valachová
Dva kroky proti byznysu v exekucích
Sněmovna schválila senátní verzi nových pravidel pro exekuce a obecně pro splácení dluhů. Jsem z nějakých 45 procent ráda, z 55 procent zklamaná.
Kateřina Valachová
Co takhle zkrátit střední školy na tři roky?
Přečetla jsem si na iHNED a na Seznamu radostná vyjádření od několika ředitelů odborných škol, že stačilo pár hodin konzultací, aby jejich žáci i přes rok a půl trvající distanční výuku hravě skládali maturitu.
Kateřina Valachová
Velký maturitní experiment ministra Plagy
Od 19. dubna školy zahájily v celém našem středním školství praktické části maturitních zkoušek. Připomenu, že se to děje poté, co studenti nechodili do školy v podstatě celý tento školní rok.
Kateřina Valachová
Matematika má být maturitní předmět (hlavně pro politiky)
Musím reagovat na rozhovor internetového deníku Forum24 s předsedou pražských sociálních demokratů Petrem Pavlíkem. Celkově ho považuji za mimořádně nešťastný, ale to je jiná věc.
Kateřina Valachová
Proč kandiduji na předsedkyni sociální demokracie
Moje kandidatura na předsedkyni sociální demokracie zjevně řadu lidí podráždila. Takže jsem se dozvěděla třeba to, že jsem „bílý kůň“, který má oslabit jednoho kandidáta, aby vyhrál jiný. Moc pěkná pohádka.
Kateřina Valachová
Nechci zase tolik. Ceníme si děti na 7,5 miliardy navíc?
České děti strávily mimo školu prakticky nejvíce času ze všech. Jako v poslední době skoro pořád mi připadalo, že to pana ministra školství moc nevzrušuje. Jenže se nelze tvářit, že se nic nestalo, že to je „brnkačka“.
Kateřina Valachová
Úřednická maturita? Tři maturity? Kapitulace!
Plán na úřednickou maturitu byla smutná kapitulace premiéra tváří tvář neschopnosti ministra školství zvládnout vzdělávání našich dětí v epidemii. Ani novější verze řešení maturit ve stylu „vyberte si ze 3“ nebyla lepší.
Kateřina Valachová
Dejme školství trochu klidu od politiky
Všichni sledujeme, jak se vláda snaží nějak na poslední chvíli zkrotit sílící epidemii. O opatřeních skutečně není jasno a ty diskuse jsou obrovsky vypjaté. Což může být i pochopitelné.
Kateřina Valachová
Kurzarbeit nám chybí v nejhorší chvíli
Odkládání schválení kurzarbeitu je hluboká chyba. Nová pravidla pro udržení zaměstnání jsme měli schválit nejlépe už loni, ale nejpozději na k tomu svolané mimořádné schůzi sněmovny minulý pátek.
Kateřina Valachová
Školský testovací kolaps začal už v listopadu
Zdá se skoro jisté, že od 1. března tato vláda žádné pilotní testování dětí nespustí, žádné další studenty do škol nepovolá. Máme problém s testy, navíc epidemická situace se stále spíše zhoršuje.
Kateřina Valachová
Strašení, děšení, vyhrožování… Takhle se z covidu nedostaneme
Poslední měsíce trávím hodně času tím, že se (spolu s mnohými dalšími) snažím o nalezení cesty k otevření českých škol dříve, než někdy v roce 2022 (nebo 2049?), na které to pomalu začínalo vypadat.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 139
- Celková karma 32,79
- Průměrná čtenost 4453x