Ošklivá slůvka: Je to o ekonomice, hlupáku
Nebylo by na škodu vrátit se občas k tomuto vnímání věta. Takže i všechny diskuse o zrušení karenční doby (neplacených prvních dnech nemoci) by měly mít ekonomický fundament. Stejně tak diskuse o minimální mzdě. Nebo o mechanismech insolvenčního zákona a oddlužení.
Karenční doba i minimální mzda i insolvenční zákon ale mají jeden problém. Část lidí se na ně dívá ideologicky a v nějaké divné naivitě to považuje za ekonomický náhled na věc. Jenže je to velmi pseudoekonomické.
Jak zní taková typická argumentace u karenční doby? Asi takto: Bude to stát zaměstnavatele tři miliardy „navíc“. Typický argument u minimální mzdy? „Zvýší to nezaměstnanost“. A typický argument proti jednoduššímu oddlužení? „Dluhy se přece musí platit!“
Tak si proberme důkladněji třeba tu karenční dobu. Už když jsem chodila na ekonomku, jednou ze zásad, kterou nám neustále vštěpovali vyučující, bylo nedat na první dojem. Při ekonomickém rozhodování platí, že je třeba vzít do úvahy všechny okolnosti. Takže sice náklady na placení prvních tří dnů nemoci budou představovat něco přes tři miliardy korun, ale právě proto také dojde ke snížení odvodů zaměstnavatelů. Takže i když tyto platby „projdou“ přes zaměstnavatele, stát jim vyšší náklady bude kompenzovat snížením odvodů. Nebude to tedy výdaj zaměstnavatelů, ale výdaj státu.
Navíc: Stát jenom organizuje pojištění, ze kterého je nemocenská vyplácená. Peníze do něj „vkládají“ především zaměstnanci ze své hodnoty práce. Vyplacená nemocenská je jenom a pouze použití peněz, které jsou na tento konkrétní účel vybrány na základě příslušného zákona.
Další divný argument proti zrušení karenční doby je: „To se to lemplům bude stonat“. Ponechám stranou příliš „lidské“ okolnosti. Například to, že pokud někdo nějaký systém zneužívá, měl by to být podnět k lepší kontrole a nikoliv ke zrušení celého systému pro všechny (jak to udělaly kdysi pravicové vlády).
Ano, jistě vždycky existovali lidé, kteří se „hodili marod“, když se jim to hodilo. „Ekonomové“ (ve skutečnosti ideologové) pravice proto s oblibou šermují údaji o tom, jak po zavedení karenční doby poklesla nemocnost. A statistiky skutečně ukazují pokles počtu návštěv u lékaře a vystavených nemocenských. Jenže jenom naprostý ekonomický laik může zaměnit počet vystavených nemocenských a počet skutečně nemocných.
Zavedení karenční doby se navíc potkalo se souštěním regulačních poplatků (mimo jiné). Představme si člověka s čistým platem třeba 12 tisíc korun (píše se rok 2009). Teče mu z nosu, má teplotu, kašle až kapénky létají, normálně by šel k lékaři a nechal si na ty tři nebo pět dnů vystavit nemocenskou. Ovšem v novinách četl, že je zpoplatněna návštěva doktora a že za první tři dny nemoci nedostane ani korunu. Takže relativně banální chorobou mu vznikne v rozpočtu díra větší než tisíc korun. Takový člověk si to dost pravděpodobně prostě nemůže dovolit. S lehčími chorobami naloží tak, že „nadopuje“ volnými léky a jde svoje bacily šířit do světa.
Chová se totiž ekonomicky. Nebo bychom mohli říci, že mu nic jiného nezbývá.
Je třeba sledovat data také se znalostí okolností a v logice průběhu událostí. V roce 2007 bylo v naší zemi prostonáno (oficiálně s nemocenskou) 100,6 milionu dnů. V době, kdy již překonaná ekonomická krize ještě stále dopadala na občany, tedy v roce 2012, to bylo již jenom 54,9 milionu dnů. Opravdu z toho chce někdo vyvodit, že půlka nemocných v roce 2007 byli podvodníci? To je přece absurdní! Nebo se snad národ zázračně uzdravil a získal odolnost proti běžným chorobám?
Navíc v roce 2017 jsme byli zase na sedmdesáti milionech prostonaných dnů. A každoročně se tento údaj zvyšuje. To tedy znamená, že po období uzdravení se zase stáváme nemocnějšími?
Samozřejmě, že nikoliv. Nemocní jsme totiž plus mínus pořád stejně – některý rok může statistiku vychýlit nějaká zvláště urputná epidemie. Ta však nemůže vyvolat pohyb o desítky milionů pracovních dnů. To hovoříme o jednotkách milionů.
Vysvětlení hledejme zase v ekonomice. Prostě si díky vyšším mzdám a nedostatku pracovních sil lidé mohou dovolit stonat. Mají větší rezervy a tři dny bez peněz se pro více lidí (ale ani zdaleka ne pro všechny) staly snesitelným „trestem“ za to, že onemocní. A také se prakticky nikdo nemusí bát, že se ho jeho zaměstnavatel zbaví – což byl mimochodem důvod, proč ještě nedávno chodilo pod prášky do práce asi deset procent z těch, kteří měli být doma v posteli.
Ne, ne. Pečlivější analýza statistických dat o nemocnosti nepotvrzuje ekonomickou genialitu karenční doby. Potvrzuje pouze, že tímto asociálním opatřením ODS a TOP09 byli mnozí lidé zahnáni do situace, kdy obětovali své zdraví na oltář státních financí.
A co na to lékaři? Mají vlastně velmi ekonomický názor. Přechozená nemoc, zvláště opakovaně přechozená nemoc, sice znamená krátkodobou úsporu pro zdravotní systém v podobě nečerpání péče, znamená krátkodobou úsporu pro zaměstnance, protože nepřijde o výdělek, ale středně a především dlouhodobě znamená pro systém podstatně vyšší náklady a pro zaměstnance podstatně vyšší ztráty z výdělku, který se neuskuteční kvůli nepoměrně vážnějšímu onemocnění.
Tak co je vlastně na té karenční době tak ekonomického? Nic. Je to jen hloupá ideologie.
Kateřina Valachová
Škola v obci, na vesnici ? Prý už ne
Marie Terezie i T. G. Masaryk věděli, proč mají být školy ve všech obcích. tedy i v těch malých, ve vesnicích. Z existence školních budov z oněch období těžíme dodnes. Paradoxně. Bez nich by zůstala polovina žáků na ulici.
Kateřina Valachová
Atentát na poctivé financování škol. Už zase
V březnu 2017 jsem s podporou mnoha sdružení a organizaci (seznam je na konci blogu) prosadila reformu financování škol (regionálního školství).
Kateřina Valachová
Stávka za děti, ne za učitele
Řada učitelek a učitelů i ředitelů a ředitelek mi píše, proč jdou do stávky. Podělím se však s Vámi o dopis, který jeden z ředitelů poslal rodičům. Je mi sympatický způsob komunikace s rodiči a to, že nám jde o společnou věc.
Kateřina Valachová
Strašná neúcta v Den laskavosti
Jsme svědky vášnivých debat k přesčasové práci lékařů v nemocnicích. Lékaři přitom chtějí mít jen šanci se vyspat a být normálně bdělí, když operují pacienty. Kdo by byl proti?
Kateřina Valachová
Velikonoce s nosníkem, plným bříškem a ChatGPT
Moji milí přátelé. Když jsem přemýšlela, co tentokrát napsat na můj Facebook k Velikonocím, napadlo mne, že budu moderní a půjdu s dobou. Co vygenerovat přání k Velikonocům na ChatGPT?
Kateřina Valachová
Kámoš Jansta, aneb střípky z příběhů Velkého a Malého Čápa
V květnu 2017 mi jako svědkyni v tkz. „sportovní kauze“ policie pustila některé odposlechy. Přepisy dalších vyšly v novinách. Miroslav Pelta v nich mluvil o Miroslavu Janstovi jako o člověku, kterému on i státní úředníci "slouží".
Kateřina Valachová
Že si půjčujeme na důchodce? Hanebné tvrzení
Blíží se volby. Takže si jdou všichni politici po krku. Dokonce ještě více, než obvykle. Což je co říct. Občas je to jen kolorit a taková hra okolo, některá tvrzení jsou ale nebezpečná. Třeba to, že si půjčujeme na důchody.
Kateřina Valachová
Pravda o šikaně ve škole
První díl seriálu Ochránce České televize mi oživil dny, které byly pro mě jedny z nejtěžších v životě. A po pravdě: některé ty okamžiky, některá ta zjištění a vzpomínky z té doby bych nejraději vymazala z hlavy.
Kateřina Valachová
Trojnásobek pro třídní? Alespoň tak!
Podporuji samozřejmě zvýšení třídnických příplatků na trojnásobek. Vypadá to jako obří skok, ale je to ve skutečnosti jen základní náprava nespravedlnosti. Každopádně návrh ministerstva sociálních věci je férové řešení.
Kateřina Valachová
Dva kroky proti byznysu v exekucích
Sněmovna schválila senátní verzi nových pravidel pro exekuce a obecně pro splácení dluhů. Jsem z nějakých 45 procent ráda, z 55 procent zklamaná.
Kateřina Valachová
Co takhle zkrátit střední školy na tři roky?
Přečetla jsem si na iHNED a na Seznamu radostná vyjádření od několika ředitelů odborných škol, že stačilo pár hodin konzultací, aby jejich žáci i přes rok a půl trvající distanční výuku hravě skládali maturitu.
Kateřina Valachová
Velký maturitní experiment ministra Plagy
Od 19. dubna školy zahájily v celém našem středním školství praktické části maturitních zkoušek. Připomenu, že se to děje poté, co studenti nechodili do školy v podstatě celý tento školní rok.
Kateřina Valachová
Matematika má být maturitní předmět (hlavně pro politiky)
Musím reagovat na rozhovor internetového deníku Forum24 s předsedou pražských sociálních demokratů Petrem Pavlíkem. Celkově ho považuji za mimořádně nešťastný, ale to je jiná věc.
Kateřina Valachová
Proč kandiduji na předsedkyni sociální demokracie
Moje kandidatura na předsedkyni sociální demokracie zjevně řadu lidí podráždila. Takže jsem se dozvěděla třeba to, že jsem „bílý kůň“, který má oslabit jednoho kandidáta, aby vyhrál jiný. Moc pěkná pohádka.
Kateřina Valachová
Nechci zase tolik. Ceníme si děti na 7,5 miliardy navíc?
České děti strávily mimo školu prakticky nejvíce času ze všech. Jako v poslední době skoro pořád mi připadalo, že to pana ministra školství moc nevzrušuje. Jenže se nelze tvářit, že se nic nestalo, že to je „brnkačka“.
Kateřina Valachová
Úřednická maturita? Tři maturity? Kapitulace!
Plán na úřednickou maturitu byla smutná kapitulace premiéra tváří tvář neschopnosti ministra školství zvládnout vzdělávání našich dětí v epidemii. Ani novější verze řešení maturit ve stylu „vyberte si ze 3“ nebyla lepší.
Kateřina Valachová
Dejme školství trochu klidu od politiky
Všichni sledujeme, jak se vláda snaží nějak na poslední chvíli zkrotit sílící epidemii. O opatřeních skutečně není jasno a ty diskuse jsou obrovsky vypjaté. Což může být i pochopitelné.
Kateřina Valachová
Kurzarbeit nám chybí v nejhorší chvíli
Odkládání schválení kurzarbeitu je hluboká chyba. Nová pravidla pro udržení zaměstnání jsme měli schválit nejlépe už loni, ale nejpozději na k tomu svolané mimořádné schůzi sněmovny minulý pátek.
Kateřina Valachová
Školský testovací kolaps začal už v listopadu
Zdá se skoro jisté, že od 1. března tato vláda žádné pilotní testování dětí nespustí, žádné další studenty do škol nepovolá. Máme problém s testy, navíc epidemická situace se stále spíše zhoršuje.
Kateřina Valachová
Strašení, děšení, vyhrožování… Takhle se z covidu nedostaneme
Poslední měsíce trávím hodně času tím, že se (spolu s mnohými dalšími) snažím o nalezení cesty k otevření českých škol dříve, než někdy v roce 2022 (nebo 2049?), na které to pomalu začínalo vypadat.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 139
- Celková karma 32,91
- Průměrná čtenost 4453x