Proč a jak má stát platit férově své zaměstnance?
...zdravotními sestrami, učitelkami čí pracovnicemi v sociálních službách počínaje (zajímavé, že jsou to většinou ženy, na které spoléháme)a konče úředníky na ministerstvech (tady si zase každý představí epizody seriálu „Jistě, pane ministře“).
Celkově vzato stojím na straně zvýšení přímo základních platů o deset procent (a samozřejmě patnácti procent pro učitelky a učitele). Ale jak říká Švejk: „Spravedlnost musí bejt“.
Jak je to tedy se spravedlností platů zaměstnanců státu (čili zaměstnanců nás všech)?
Jsou zde historicky vzniklé velké rozdíly v odměňování lidi. A zcela jistě to nejsou rozdíly, které by šly vysvětlit přijatelným způsobem.
Na jednu stranu můžeme postavit zdravotní sestřičky nebo lidi v sociálních službách (kteří jsou na tom ještě o poznání hůře). Na straně druhé jsou úředníci (pražské) centrální státní správy, což v daném případě znamená hlavně osazenstvo ministerstev.
Základní průměrný plat zdravotní sestřičky je necelých 24 tisíc korun (a necelých 30 tisíc s příplatky). Když to zjednodušíme, tak vzdělanostní podmínkou pro tuto práci je vysokoškolské vzdělaní. Jde o vysoce kvalifikovanou činnost (a to ani nemluvím o neuvěřitelné zodpovědnosti a psychické náročnosti), ke které patří soustavné další vzdělávání v oboru – bez něj není možné se v profesi udržet.
Průměrný plat ministerského úředníka je s odměnami a příplatky o více než deset tisíc korun vyšší. To znamená, že se blíží 40 tisícům korun. A jakkoliv si určitě řada lidí myslí, že by takovou práci zvládli „levou zadní“, tak to samozřejmě také není pravda – i zde platí, že podmínkou je vysokoškolské pětileté vzdělání již na nižších vedoucích pozicích. Nepočítaje nemalé jazykové či bezpečnostní požadavky a tak dále.
Když to zjednoduším, tak z mého pohledu není naprosto diskuse o desetiprocentním růstu tarifního platu u sestřiček (přičemž nyní zdravotní sestry používám jako příklad a dodám, že dlouhodobě hanebně podceněné učitelky a učitelé mají dostat opakovaně slíbených patnáct procent a nepedagogičtí pracovníci ve školství deset).
Zároveň nemám pocit, že by současné platy na ministerstvech byly na tak nízké úrovni, abychom se museli bavit plošně o deseti procentech všude.
Na ministerstvech panuje totiž zvláštní stav.
Skutečné průměrné platy na kvalifikačně a vzdělanostně stejných pozicích trpí ministerstvo od ministerstva obrovskými rozdíly. Průměr na ministerstvu práce a sociálních věcí je aktuálně pod 30 tisíci korun, ale na ministerstvu pro místní rozvoj je to přes padesát tisíc korun. Stejná pozice z hlediska hierarchie, vzdělání a odpracovaných let na „bohatém“ resortu obnáší mnohdy i o třetinu vyšší příjem než na resortu „chudém“. Přitom jde o stejnou práci u stejného zaměstnavatele - státu. Ale některé úřady prostě mají to štěstí, že jsou obdařeny vyšší „politickou“ vahou (typicky ministerstvo financí versus ministerstvo kultury) a v minulosti tak získaly pro platy v rozpočtu vyšší objemy peněz.
To jen pro příklad.
Požadavek na desetiprocentní růst pro státní zaměstnance je však určitě celkově správný. Ostatně část peněz se vrátí zpátky v daních a pojistném, část peněz bude utracena a to znamená pro stát vyšší výnos z daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Zvýšení platů ve státním sektoru zvětší tlak na soukromý sektor a mzdy v něm. A to zase znamená vyšší příjmy na daních a pojištění. Neopominutelný je i fakt zvýšení platů žen (a tedy i jejich důchodů ve stáří). Jsou to právě ony, kdo zajišťují většinou zdravotní, sociální péči a také vzdělávání dětí. Jejich nízké příjmy kritizuje u piva kde kdo.
Takže když se řekne „bude to stát X miliard korun“, je třeba také vnímat, že nemalý kus toho X se různými způsoby vrátí. Nejen finančně.
Každopádně bych viděla pro příští rok poněkud pečlivější postup, než jednoduché „deset procent všem“. Měli bychom přestat přehlížet fakt, že není normální, aby úřednici ministerstev měli dramaticky vyšší platy, než ti, na které spoléháme u nemocničního lůžka nebo je potkávají naše děti za katedrou ve školách. Současně je nejvyšší čas odstranit zaběhnuté nespravedlnosti na ministerstvech a ukončit praxi „bohatých“ a „chudých“ rezortů.
To ale znamená jiný postup než „všem deset procent“.
Jako občané si snad přejeme skutečně kvalitní zaměstnance, kteří pro nás a pro náš stát pracují. Kvalitu dostaneme jen při jejich spravedlivém ohodnoceni. Ať jde o památkáře, IT specialisty či daňové experty. Ostatně jen tak budou pracovat „pro nás“ a neutečou nám jinam za vyšším výdělkem.
Připadá mi, že právě nyní je ta správná chvíle vnést do ohodnocení státních zaměstnanců logiku a řád.
Vyplatí se to.
Kateřina Valachová
Škola v obci, na vesnici ? Prý už ne
Marie Terezie i T. G. Masaryk věděli, proč mají být školy ve všech obcích. tedy i v těch malých, ve vesnicích. Z existence školních budov z oněch období těžíme dodnes. Paradoxně. Bez nich by zůstala polovina žáků na ulici.
Kateřina Valachová
Atentát na poctivé financování škol. Už zase
V březnu 2017 jsem s podporou mnoha sdružení a organizaci (seznam je na konci blogu) prosadila reformu financování škol (regionálního školství).
Kateřina Valachová
Stávka za děti, ne za učitele
Řada učitelek a učitelů i ředitelů a ředitelek mi píše, proč jdou do stávky. Podělím se však s Vámi o dopis, který jeden z ředitelů poslal rodičům. Je mi sympatický způsob komunikace s rodiči a to, že nám jde o společnou věc.
Kateřina Valachová
Strašná neúcta v Den laskavosti
Jsme svědky vášnivých debat k přesčasové práci lékařů v nemocnicích. Lékaři přitom chtějí mít jen šanci se vyspat a být normálně bdělí, když operují pacienty. Kdo by byl proti?
Kateřina Valachová
Velikonoce s nosníkem, plným bříškem a ChatGPT
Moji milí přátelé. Když jsem přemýšlela, co tentokrát napsat na můj Facebook k Velikonocím, napadlo mne, že budu moderní a půjdu s dobou. Co vygenerovat přání k Velikonocům na ChatGPT?
Kateřina Valachová
Kámoš Jansta, aneb střípky z příběhů Velkého a Malého Čápa
V květnu 2017 mi jako svědkyni v tkz. „sportovní kauze“ policie pustila některé odposlechy. Přepisy dalších vyšly v novinách. Miroslav Pelta v nich mluvil o Miroslavu Janstovi jako o člověku, kterému on i státní úředníci "slouží".
Kateřina Valachová
Že si půjčujeme na důchodce? Hanebné tvrzení
Blíží se volby. Takže si jdou všichni politici po krku. Dokonce ještě více, než obvykle. Což je co říct. Občas je to jen kolorit a taková hra okolo, některá tvrzení jsou ale nebezpečná. Třeba to, že si půjčujeme na důchody.
Kateřina Valachová
Pravda o šikaně ve škole
První díl seriálu Ochránce České televize mi oživil dny, které byly pro mě jedny z nejtěžších v životě. A po pravdě: některé ty okamžiky, některá ta zjištění a vzpomínky z té doby bych nejraději vymazala z hlavy.
Kateřina Valachová
Trojnásobek pro třídní? Alespoň tak!
Podporuji samozřejmě zvýšení třídnických příplatků na trojnásobek. Vypadá to jako obří skok, ale je to ve skutečnosti jen základní náprava nespravedlnosti. Každopádně návrh ministerstva sociálních věci je férové řešení.
Kateřina Valachová
Dva kroky proti byznysu v exekucích
Sněmovna schválila senátní verzi nových pravidel pro exekuce a obecně pro splácení dluhů. Jsem z nějakých 45 procent ráda, z 55 procent zklamaná.
Kateřina Valachová
Co takhle zkrátit střední školy na tři roky?
Přečetla jsem si na iHNED a na Seznamu radostná vyjádření od několika ředitelů odborných škol, že stačilo pár hodin konzultací, aby jejich žáci i přes rok a půl trvající distanční výuku hravě skládali maturitu.
Kateřina Valachová
Velký maturitní experiment ministra Plagy
Od 19. dubna školy zahájily v celém našem středním školství praktické části maturitních zkoušek. Připomenu, že se to děje poté, co studenti nechodili do školy v podstatě celý tento školní rok.
Kateřina Valachová
Matematika má být maturitní předmět (hlavně pro politiky)
Musím reagovat na rozhovor internetového deníku Forum24 s předsedou pražských sociálních demokratů Petrem Pavlíkem. Celkově ho považuji za mimořádně nešťastný, ale to je jiná věc.
Kateřina Valachová
Proč kandiduji na předsedkyni sociální demokracie
Moje kandidatura na předsedkyni sociální demokracie zjevně řadu lidí podráždila. Takže jsem se dozvěděla třeba to, že jsem „bílý kůň“, který má oslabit jednoho kandidáta, aby vyhrál jiný. Moc pěkná pohádka.
Kateřina Valachová
Nechci zase tolik. Ceníme si děti na 7,5 miliardy navíc?
České děti strávily mimo školu prakticky nejvíce času ze všech. Jako v poslední době skoro pořád mi připadalo, že to pana ministra školství moc nevzrušuje. Jenže se nelze tvářit, že se nic nestalo, že to je „brnkačka“.
Kateřina Valachová
Úřednická maturita? Tři maturity? Kapitulace!
Plán na úřednickou maturitu byla smutná kapitulace premiéra tváří tvář neschopnosti ministra školství zvládnout vzdělávání našich dětí v epidemii. Ani novější verze řešení maturit ve stylu „vyberte si ze 3“ nebyla lepší.
Kateřina Valachová
Dejme školství trochu klidu od politiky
Všichni sledujeme, jak se vláda snaží nějak na poslední chvíli zkrotit sílící epidemii. O opatřeních skutečně není jasno a ty diskuse jsou obrovsky vypjaté. Což může být i pochopitelné.
Kateřina Valachová
Kurzarbeit nám chybí v nejhorší chvíli
Odkládání schválení kurzarbeitu je hluboká chyba. Nová pravidla pro udržení zaměstnání jsme měli schválit nejlépe už loni, ale nejpozději na k tomu svolané mimořádné schůzi sněmovny minulý pátek.
Kateřina Valachová
Školský testovací kolaps začal už v listopadu
Zdá se skoro jisté, že od 1. března tato vláda žádné pilotní testování dětí nespustí, žádné další studenty do škol nepovolá. Máme problém s testy, navíc epidemická situace se stále spíše zhoršuje.
Kateřina Valachová
Strašení, děšení, vyhrožování… Takhle se z covidu nedostaneme
Poslední měsíce trávím hodně času tím, že se (spolu s mnohými dalšími) snažím o nalezení cesty k otevření českých škol dříve, než někdy v roce 2022 (nebo 2049?), na které to pomalu začínalo vypadat.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 139
- Celková karma 32,91
- Průměrná čtenost 4453x