Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petice nakrknuté mámy a učitelky nesmíří

3. 07. 2017 9:55:00
Ve školství jich přibývá petic geometrickou řadou. Tímhle tempem nebudou mít učitelé pro samé čtení a podepisování petic ani čas na tu administrativu, která jim podle jednoho z mnoha provolání nedává čas na to hlavní, na učení...

Což je tedy určitě alespoň trochu pravda. Bohužel, nestihla jsem toho v této „papírové bitvě“ udělat tolik, kolik bych si přála. Administrativy je vskutku příliš a je třeba ji redukovat s tvrdostí diety Rajko Dolečka.

Jedna z nyní velmi populárních petic (údajně přes sedm tisíc podpisů) říká, že dvouleté děti mají být doma s maminkami a s tatínky, protože je to pro jejich dětství lepší. Nu – s tím samozřejmě souhlasím. Jenže petice pokračuje neférově, až to bolí – máme prý změnit znovu zákon a dvouletým dětem vstup do mateřských škol v podstatě zakázat. Jde o reakci na podle mne opravdu dobrou věc, totiž na to, že od roku 2020 budou mít naopak právo na umístění ve školce děti již od dvou let věku. A autory onoho provolání pouze lehce poučím: možnost přijetí do školky pro děti mladší tří let platí i nyní. Takových dětí bylo v minulých letech obvykle v zařízeních po celé zemi asi 40 tisíc. A nikdo se o ně nezajímal. Nikdo neřešil jejich specifické potřeby. Mateřské školy v tom byly ponechány na pospas náhodě. Takže jediné, co jsme udělali nově je, že jsme přijetí změnili na právo. A že jsme vyčlenili peníze na investice, na personální zabezpečení.

Petice je to zvláště podpásová přinejmenším v jedné věci. Tváří se, jako bychom přikazovali maminkám a tatínkům, aby dali svoje dítě do školky od dvou let. Což je naprostý nesmysl. Já si samozřejmě myslím, že dětem je nejlépe s jejich rodiči a ostatně rodičům je nejlépe s jejich dětmi. Do oněch magických tří let určitě. Jenže mnoho a mnoho lidí je v takové ekonomické situaci, že to prostě nejde. Proto nabízíme jenom a pouze o možnost, nabízíme právo. S povinností na straně rodičů to nemá nic společného. Povinnost je jenom na straně zřizovatelů, aby zajistili dostatek míst v zařízeních. A aby zajistili odpovídající péči o děti.

Nová podoba zákona přináší rodičům daleko větší svobodu rozhodování o tom, jak si svůj život zařídit. Nebo pro ty, kdo jsou v horší životní situaci a umístění dítěte do finančně zvládnutelného zařízení jim vytvoří prostor pro zvýšení příjmů. Což především u mladých rodin bývá velmi důležité.

Stát a zřizovatelé na sebe vzali s novou podobou zákona řadu povinností. Musíme vytvořit školkám podmínky k tomu, aby se věc dala skutečně zvládnout – z pedagogického i například ze zdravotního hlediska. Znamená to nová pracovní místa pro chůvy, znamená to investice do budov a řadu dalších kroků – mimo jiné tlak na snížení maximálního počtu dětí v jedné třídě. Například na Plzeňsku to znamená významné rozšíření kapacit, v řadě dalších krajů také. Právě proto jsou na to vyhrazeny celé tři roky do onoho roku 2020.

Já v podstatě rozumím učitelkám z mateřských škol, které se tohoto opatření trochu obávají – snadno se jim může stát, že mezi jejich dětmi budou některé, kterým po jistou dobu bude dělat problém soužití v kolektivu. A to nemluvím o takových nepříjemnostech, jako jsou plenky. To jsou přesně ty obavy, které chápu. Diskutovali jsme o nich během přípravy nové legislativy. Hlavní problém jsou v tomto směru peníze, protože díky dostatku financí lze přijmout dostatek chův, vybavit mateřské školy, udělat množství nutných kroků. Po zkušenostech s řadou minulých vlád, které slibovaly hory i doly, ale když došlo na věc, nechtělo se jim sliby plnit, rozumím dobře i nedůvěře v této oblasti. Ale v tomto směru bylo vykonáno všechno, co vykonat šlo a co se peněz týká, měl by být systém zajištěn dostatečně.

Nerozumím naopak – a to vůbec – pokusu postavit tuto věc jako vládní krok k omezení svobody rodičů. Protože to je naprosto naopak. Zavedením práva na umístění dítěte již od druhého věku ve školce jsme po žádném právu rodičů nešlapali. Nikdo k tomu není nucen. Vycházíme vstříc těm, u kterých to sociální situace vyžaduje. Vždy jde o svobodné rozhodnutí rodičů. Nyní byli u mladších dětí odkázáni na náhodu – některé školky pro ně místa měly, jiné ani náhodou. Petici údajně podepisují učitelky i rodiče. Neřekla bych, že na základě plné znalosti situace a toho, co se vlastně od roku 2020 spustí a kolik na to bude peněz. Spíš mám pocit, že učitelky i rodiče jsou dlouhodobě nakrknutí na to, že stát o školky příliš nedbal a podpisem to chtějí dát najevo.

V mateřských školách to bylo prostě dlouhou dobu tak, že ač narvány až po komín dětmi, nevěnovalo se příliš pozornosti těm dětem ani učitelkám, které se o ně staraly. Jako ministryně jsem nad tím žasla a jako žena se také pěkně nakrkla. Nedivím se tedy stejně nakrknutým mámám ani učitelkám mateřských škol. Je třeba jistě slyšet, co učitelky ke své práci potřebují a to bezezbytku zajistit - a teď se to konečně děje. Jenom tato konkrétní petice je prostě „mimo mísu“.

Autor: Kateřina Valachová | pondělí 3.7.2017 9:55 | karma článku: 16.55 | přečteno: 4341x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Pravda o rozpočtech školství aneb je třeba zabít Kosmo

Lidé mají rádi, když je ministr dobrý hospodář a ještě dokáže dobře spravovat jemu svěřený resort. A což teprve, když jde o vzdělání našich dětí. To je přece priorita. Odjakživa. Alespoň jsme to tak slýchali.

25.9.2017 v 12:02 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 386 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nejhezčí důvod spojenectví na světě – děti

Máme unikátní síť mateřských škol. Síť, které si moc nevážíme. Od financí až po respektování učitelek a dalších zaměstnanců.

20.9.2017 v 11:15 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 367 | Diskuse

Kateřina Valachová

Povinná čertovina

Jakmile v českých, moravských a slezských zemích prohlásíme něco za povinné, je jasno. Úspěch zaručen. Parafrází Vlasty Buriana: Nevím sice přesně co to je, ale rozhodně s tím nesouhlasím a uráží mě to.

13.9.2017 v 8:10 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Kateřina Valachová

Obědy pro děti zdarma? To nejsou sprostá slova

Každé desáté dítě v České republice nemá ve škole obědy. Rodiče jim je nezaplatí. Někdy je tatínek gambler, většinou na ně rodina prostě nemá peníze. Nevěříte tomu? To jsou prověřená čísla.

5.9.2017 v 8:01 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 2908 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Je lepší být nezdravým Čechem než být zdravým Afgháncem?

Jedna britská klinika plastických operací kromě vynikající zkrášlovací praxe je rovněž významným vědeckým pracovištěm.

26.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 440 | Diskuse

Karel Babica

Contradictio in adjecto naše soudy nezajímá!

Ale možná je naše soudnictví OK. A chybu hledejme v neobratném vyjádřování novináře způsobeném "misunderstandingem". Vlastně nakonec ani novinář za nic nemůže, vinna patrně bude jazyková bariéra, která může úplně za všechno.

26.9.2017 v 19:50 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 245 | Diskuse

Aleš Hodina

Homosexuální osvojení neprojdou

Vcelku bez povšimnutí médií zůstala skutečnost, že končící Poslanecká sněmovna už rozhodně nestihne projednat novelu zákona o registrovaném partnerství.

26.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 455 | Diskuse

Jiří Goldman

Existují v podstatě jen dvě základní koncepce života a politiky

Při pohledu na politický vývoj ve světě vidím jen dvě základní koncepce politického a společenského života.

26.9.2017 v 17:52 | Karma článku: 4.25 | Přečteno: 152 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak nám papeže Františka obvinili z kacířství

Zní to možná archaicky, ovšem jde o to, že papež podle konzervativních kruhů církve hlásá bludné učení. Podle mého je papež ještě něco horšího, trojský kůň v cizích službách.

26.9.2017 v 17:08 | Karma článku: 28.08 | Přečteno: 628 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 15.29 Průměrná čtenost 1623

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.