Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Petice nakrknuté mámy a učitelky nesmíří

3. 07. 2017 9:55:00
Ve školství jich přibývá petic geometrickou řadou. Tímhle tempem nebudou mít učitelé pro samé čtení a podepisování petic ani čas na tu administrativu, která jim podle jednoho z mnoha provolání nedává čas na to hlavní, na učení...

Což je tedy určitě alespoň trochu pravda. Bohužel, nestihla jsem toho v této „papírové bitvě“ udělat tolik, kolik bych si přála. Administrativy je vskutku příliš a je třeba ji redukovat s tvrdostí diety Rajko Dolečka.

Jedna z nyní velmi populárních petic (údajně přes sedm tisíc podpisů) říká, že dvouleté děti mají být doma s maminkami a s tatínky, protože je to pro jejich dětství lepší. Nu – s tím samozřejmě souhlasím. Jenže petice pokračuje neférově, až to bolí – máme prý změnit znovu zákon a dvouletým dětem vstup do mateřských škol v podstatě zakázat. Jde o reakci na podle mne opravdu dobrou věc, totiž na to, že od roku 2020 budou mít naopak právo na umístění ve školce děti již od dvou let věku. A autory onoho provolání pouze lehce poučím: možnost přijetí do školky pro děti mladší tří let platí i nyní. Takových dětí bylo v minulých letech obvykle v zařízeních po celé zemi asi 40 tisíc. A nikdo se o ně nezajímal. Nikdo neřešil jejich specifické potřeby. Mateřské školy v tom byly ponechány na pospas náhodě. Takže jediné, co jsme udělali nově je, že jsme přijetí změnili na právo. A že jsme vyčlenili peníze na investice, na personální zabezpečení.

Petice je to zvláště podpásová přinejmenším v jedné věci. Tváří se, jako bychom přikazovali maminkám a tatínkům, aby dali svoje dítě do školky od dvou let. Což je naprostý nesmysl. Já si samozřejmě myslím, že dětem je nejlépe s jejich rodiči a ostatně rodičům je nejlépe s jejich dětmi. Do oněch magických tří let určitě. Jenže mnoho a mnoho lidí je v takové ekonomické situaci, že to prostě nejde. Proto nabízíme jenom a pouze o možnost, nabízíme právo. S povinností na straně rodičů to nemá nic společného. Povinnost je jenom na straně zřizovatelů, aby zajistili dostatek míst v zařízeních. A aby zajistili odpovídající péči o děti.

Nová podoba zákona přináší rodičům daleko větší svobodu rozhodování o tom, jak si svůj život zařídit. Nebo pro ty, kdo jsou v horší životní situaci a umístění dítěte do finančně zvládnutelného zařízení jim vytvoří prostor pro zvýšení příjmů. Což především u mladých rodin bývá velmi důležité.

Stát a zřizovatelé na sebe vzali s novou podobou zákona řadu povinností. Musíme vytvořit školkám podmínky k tomu, aby se věc dala skutečně zvládnout – z pedagogického i například ze zdravotního hlediska. Znamená to nová pracovní místa pro chůvy, znamená to investice do budov a řadu dalších kroků – mimo jiné tlak na snížení maximálního počtu dětí v jedné třídě. Například na Plzeňsku to znamená významné rozšíření kapacit, v řadě dalších krajů také. Právě proto jsou na to vyhrazeny celé tři roky do onoho roku 2020.

Já v podstatě rozumím učitelkám z mateřských škol, které se tohoto opatření trochu obávají – snadno se jim může stát, že mezi jejich dětmi budou některé, kterým po jistou dobu bude dělat problém soužití v kolektivu. A to nemluvím o takových nepříjemnostech, jako jsou plenky. To jsou přesně ty obavy, které chápu. Diskutovali jsme o nich během přípravy nové legislativy. Hlavní problém jsou v tomto směru peníze, protože díky dostatku financí lze přijmout dostatek chův, vybavit mateřské školy, udělat množství nutných kroků. Po zkušenostech s řadou minulých vlád, které slibovaly hory i doly, ale když došlo na věc, nechtělo se jim sliby plnit, rozumím dobře i nedůvěře v této oblasti. Ale v tomto směru bylo vykonáno všechno, co vykonat šlo a co se peněz týká, měl by být systém zajištěn dostatečně.

Nerozumím naopak – a to vůbec – pokusu postavit tuto věc jako vládní krok k omezení svobody rodičů. Protože to je naprosto naopak. Zavedením práva na umístění dítěte již od druhého věku ve školce jsme po žádném právu rodičů nešlapali. Nikdo k tomu není nucen. Vycházíme vstříc těm, u kterých to sociální situace vyžaduje. Vždy jde o svobodné rozhodnutí rodičů. Nyní byli u mladších dětí odkázáni na náhodu – některé školky pro ně místa měly, jiné ani náhodou. Petici údajně podepisují učitelky i rodiče. Neřekla bych, že na základě plné znalosti situace a toho, co se vlastně od roku 2020 spustí a kolik na to bude peněz. Spíš mám pocit, že učitelky i rodiče jsou dlouhodobě nakrknutí na to, že stát o školky příliš nedbal a podpisem to chtějí dát najevo.

V mateřských školách to bylo prostě dlouhou dobu tak, že ač narvány až po komín dětmi, nevěnovalo se příliš pozornosti těm dětem ani učitelkám, které se o ně staraly. Jako ministryně jsem nad tím žasla a jako žena se také pěkně nakrkla. Nedivím se tedy stejně nakrknutým mámám ani učitelkám mateřských škol. Je třeba jistě slyšet, co učitelky ke své práci potřebují a to bezezbytku zajistit - a teď se to konečně děje. Jenom tato konkrétní petice je prostě „mimo mísu“.

Autor: Kateřina Valachová | pondělí 3.7.2017 9:55 | karma článku: 16.30 | přečteno: 4243x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Děti a učitelky jako otloukánci aneb priorita po česku

Letošní rekordní rozpočet pro školy a již druhý rok poctivých peněz na skutečné počty žáků a studentů ve školách mohou být úsvitem pro budoucí úspěch našich dětí i pro úspěch republiky v Evropě i ve světě. Mohou ....

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 2192 | Diskuse

Kateřina Valachová

Útoky na kariérní řád nejsou čestné

Na kariérní řád se učitelky a učitelé těšili dlouhý čas. Tak dlouhý, že někteří o něm slyšeli již na studiích. Byl to takový yetti českého školství. Všichni o něm mluvili, ale nikdo ho nikdy neviděl.

16.6.2017 v 9:34 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 1226 | Diskuse

Kateřina Valachová

Neválčím se sportem, hraju fair play

V posledních dnech to možná vypadá až tak, že zlá ministryně Valachová chce vyhladovět český sport. Alespoň tak se to může zdát z některých prohlášení předsedů sportovních svazů.

15.6.2017 v 10:35 | Karma článku: 20.72 | Přečteno: 1955 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Čeští vojáci v Pobaltí?...samo že ano, ruský medvěd nezná hranic!

Jen zírám, kolik se tu vyrojilo bojovníků proti naší účasti v Pobaltí. Pokud by ruský medvěd zpozoroval, že nějaká hranice se kterou sousedí je méně chráněná, učiní obrovskou nenávist proti jeho občanům a území zaberou!

21.7.2017 v 21:48 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 389 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 20.73 | Přečteno: 726 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze audioknihy „Sense and Sensibility“ od Jane Austen

Kdo by neznal rozumnou Elinor, emocionální Mariane a roztomilou Margaret, sestry Dashwoodovy? Ano, tři dcery paní Dashwoodové z románu „Sense and Sensibility“. A co si dát knihu pro změnu v angličtině v MP3 v podání rodilé mluvčí?

21.7.2017 v 17:01 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 106 | Diskuse

Jiří Míka

Kořeny politické korektnosti nejsou v neomarxismu?

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak mohou "progresivní" intelektuálové volat po utlačování mužů a vyzdvihování žen. Po utlačování bílých a propagování a skoro slepé toleranci k jiným národům. Kořeny ideologie "tolerance" to vysvětlují.

21.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 31.63 | Přečteno: 880 | Diskuse

Eva Svobodová

Manipulace: proč se vede mediální kampaň ke "kauze burkini"?

Intenzivní mediální masáž kolem malicherné záležitosti pokračuje už druhý týden. Opravdu to někoho ještě zajímá, nebo je to testovací průzkum, kam až se společnost nechá převýchovně dotlačit?

21.7.2017 v 13:50 | Karma článku: 39.11 | Přečteno: 1304 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 16.11 Průměrná čtenost 1729

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.