Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč je a bude české školství sekulární (bez islámu)

8. 03. 2017 8:01:00
Naše republika je sekulární stát. Na tom nic nemění fakt, že samo slovo sekulární se nevyskytuje ani v Ústavě samotné, ani v Listině práv a svobod. Je to ale důvod, proč je (a za mého působení i bude) české školství sekulární.

Co se Listiny práv a svobod týká, sekulární princip českého státu je dán jasně. Máme zde Článek 2 odstavec 1: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.“ A pak také Článek 3 odstavec 1: „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.“ Tedy jednoduše: žádné státní náboženství, ale zaručená svoboda vyznání.

Často jsme na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy dotazováni, jak se chceme „bránit nadměrným požadavkům“ motivovaným tlakem na prosazení náboženských principů do škol. Ve skutečnosti je v naší zemí takových tlaků naprosté minimum, ale připouštím, že neexistence reálného problému nemá bránit přípravě na to, že by existovat mohl. Za sebe tedy shrnu principy, které hodlám držet po dobu, kdy budu vykonávat svoji funkci.

Díky zmíněnému sekulárnímu principu se v případných diskusích o náboženské svobodě ve školním prostředí alespoň teoreticky můžeme opřít o vcelku reprezentativní sbírku evropských soudních rozhodnutí v oblasti náboženských zvyklostí a symbolů.

V některých evropských zemích proběhly například spory o „nevepřovou“ školní stravu (což je podstatné pro muslimy, ale také pro židovské věřící). Náš postoj k věci vychází z francouzských zkušeností a říká: České instituce nemusejí zaručovat studentům a žákům nevepřovou variantu stravy. Jak francouzské autority, tak i Evropský soud pro lidská práva v této věci dospěly k názoru (podle mne naprosto správně), že sekulární stát garantuje svobodu vyznání, nikoliv však, že poskytne každému to, co potřebuje, aby mohl praktikovat své náboženství. Na okraj: Pokud nyní existují v České republice určitá omezení a normy na podíl vepřového masa ve školním stravování, jsou dány čistě a pouze zásadami zdravé výživy a nemají nic společného s náboženskými zvyklostmi. To říkám především proto, že nedávno sociálními sítěmi proběhlo tvrzení, že kvůli muslimům omezujeme vepřové ve školních jídelnách.

I v České republice se objevila otázka zahalování. Samozřejmě byla ihned nekonečně zpolitizovaná (máme tady určitý zvyk, že si část politického spektra bere děti jako rukojmí a živé štíty pro získávání popularity). I zde ale místo plamenných výkřiků bude lépe obrátit se k soudním autoritám.

On totiž existuje jednoznačný (i když kritizovaný), ale opakovaně potvrzený evropský soudní názor, že je možné zakázat nošení některých druhů šátků či oblečení ve školách. Teď skutečně nehodlám řešit rozdíly mezi nikábem a burkou na straně jedné a hidžábem, jašmakem či čádorem na straně druhé – hovořme prostě o oblečení, které zakrývá tvář nebo část tváře, přičemž nejde o oblečení vyvolané vnějšími podmínkami (zima), ale o vyjádření společenského postavení definovaného na základě náboženství.

Původní francouzské rozhodnutí o zákazu zahalování stojí mimo jiné na argumentaci, že sekulární stát může zamezit demonstraci náboženské příslušnosti výraznými symboly, neboť tyto symboly porušují sekulární princip. Evropský soud pro lidská práva při posuzování francouzského zákonodárství také konstatoval, že zahalování ve školách (i obecně na veřejnosti) je možné zakázat. Avšak přišel s poněkud širším odůvodněním. Podle něj je podmínkou soužití dodržování daných sociálních norem – řeč byla o splnění „minimálních požadavků na život ve společnosti“ a o „vzájemném soužití“. Zahalování bez zjevného důvodu (například počasí) pak lze považovat za porušení podmínek soužití a sociálních norem. V podstatě tak soud rozhodl o tom, že sociální norma, jakkoliv jde o pojem dosti vágní, má přednost před náboženskou zvyklostí deklarovanou na veřejném prostranství. Pokud bychom šli na dřeň zjednodušení, pak bylo řečeno, že podle Evropského soudu určitý způsob oblečení vyjadřuje v daném náboženském kontextu postavení, které je v rozporu s republikánským a sekulárním systémem společnosti. Neboť ten zahrnuje mimo jiné rovnost pohlaví. Podle soudců dále není podstatné, že se žena zahaluje dobrovolně, z vlastní vůle a z rozhodnutí dodržovat náboženskou zvyklost.

I když tyto rozsudky vesměs vycházejí z francouzských sporů a tedy řeší vztah v jiném právním systému, Evropský soud pro lidská práva je autoritativní instituce a tedy je možné smysl jeho rozsudků a nahlížení problému (s jistou značnou opatrností) vztahovat i k dalším zemím. Čili i k České republice.

Zmíněné rozsudky se týkají dvou nejčastějších problémových oblastí a tedy zřejmě i dvou oblastí, které se mohou stát potenciálními problémy i v České republice. Jelikož v daných věcech neexistuje domácí precedent (nedávná „šátková aféra“ jím nebyla, protože v ní se nakonec otázka šátku ani nedostala na pořad dne), bude se můj úřad ve své praxi řídit i nadále masarykovskou tradicí sekulárního školství a názory Evropského soudu pro lidská práva.

Autor: Kateřina Valachová | středa 8.3.2017 8:01 | karma článku: 15.38 | přečteno: 887x

Další články blogera

Kateřina Valachová

Pravda o rozpočtech školství aneb je třeba zabít Kosmo

Lidé mají rádi, když je ministr dobrý hospodář a ještě dokáže dobře spravovat jemu svěřený resort. A což teprve, když jde o vzdělání našich dětí. To je přece priorita. Odjakživa. Alespoň jsme to tak slýchali.

25.9.2017 v 12:02 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 386 | Diskuse

Kateřina Valachová

Nejhezčí důvod spojenectví na světě – děti

Máme unikátní síť mateřských škol. Síť, které si moc nevážíme. Od financí až po respektování učitelek a dalších zaměstnanců.

20.9.2017 v 11:15 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 367 | Diskuse

Kateřina Valachová

Povinná čertovina

Jakmile v českých, moravských a slezských zemích prohlásíme něco za povinné, je jasno. Úspěch zaručen. Parafrází Vlasty Buriana: Nevím sice přesně co to je, ale rozhodně s tím nesouhlasím a uráží mě to.

13.9.2017 v 8:10 | Karma článku: 16.26 | Přečteno: 3076 | Diskuse

Kateřina Valachová

Obědy pro děti zdarma? To nejsou sprostá slova

Každé desáté dítě v České republice nemá ve škole obědy. Rodiče jim je nezaplatí. Někdy je tatínek gambler, většinou na ně rodina prostě nemá peníze. Nevěříte tomu? To jsou prověřená čísla.

5.9.2017 v 8:01 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 2908 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Je lepší být nezdravým Čechem než být zdravým Afgháncem?

Jedna britská klinika plastických operací kromě vynikající zkrášlovací praxe je rovněž významným vědeckým pracovištěm.

26.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 17.38 | Přečteno: 457 | Diskuse

Karel Babica

Contradictio in adjecto naše soudy nezajímá!

Ale možná je naše soudnictví OK. A chybu hledejme v neobratném vyjádřování novináře způsobeném "misunderstandingem". Vlastně nakonec ani novinář za nic nemůže, vinna patrně bude jazyková bariéra, která může úplně za všechno.

26.9.2017 v 19:50 | Karma článku: 14.45 | Přečteno: 250 | Diskuse

Aleš Hodina

Homosexuální osvojení neprojdou

Vcelku bez povšimnutí médií zůstala skutečnost, že končící Poslanecká sněmovna už rozhodně nestihne projednat novelu zákona o registrovaném partnerství.

26.9.2017 v 19:01 | Karma článku: 21.48 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jiří Goldman

Existují v podstatě jen dvě základní koncepce života a politiky

Při pohledu na politický vývoj ve světě vidím jen dvě základní koncepce politického a společenského života.

26.9.2017 v 17:52 | Karma článku: 4.25 | Přečteno: 153 | Diskuse

Adam Mikulášek

Tak nám papeže Františka obvinili z kacířství

Zní to možná archaicky, ovšem jde o to, že papež podle konzervativních kruhů církve hlásá bludné učení. Podle mého je papež ještě něco horšího, trojský kůň v cizích službách.

26.9.2017 v 17:08 | Karma článku: 28.38 | Přečteno: 630 | Diskuse
Počet článků 29 Celková karma 15.29 Průměrná čtenost 1623

Nechám za sebe mluvit Wikipedii: Ministryně školství (od června 2015 do června 2017). Vystudovala právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (promovala v roce 2001 a získala titul Mgr.). Na téže fakultě získala i doktorát v oboru správní právo, titul Ph.D. jí byl udělen v roce 2007. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě MU externě vyučovala, konkrétně na Katedře správní vědy a správního práva. Specializovala se na teorii práva a na ústavní a správní právo. Pracovní kariéru začínala v letech 2001 až 2002 jako právnička na Magistrátu města Brna. Později přešla do Kanceláře Veřejného ochránce práv, kde byla v letech 2003 až 2004 vedoucí analytického oddělení a v letech 2004 až 2012 vedoucí právního odboru za ombudsmanů Otakara Motejla a Pavla Varvařovského. Mezi roky 2013 a 2014 působila jako ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu PČR. Deset let (2004–2014) se angažovala jako členka Výboru Rady vlády pro lidská práva. Mluví anglicky a německy. Je vdaná, má dvě dcery Kateřinu a Petru.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.